Láska

Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně.
Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla.
Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se držet ji lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.
( z knihy Tenec jako sen )
Když láska bolí, je třeba ji léčit. Ne od ní utíkat.
( z knihy Příliš osobní známost )

Květen 2015

Harlan Coben - Šest let

31. května 2015 v 16:00 | Nikinka |  Z mé knihovny
"Ohromující... Strhující čtenářsk zážitek."
- Booklist


"Skvělý příběh, který bude ve čtenářích
rozonovat dlouho poté,
co přečtou poslední stránku."
- Library Journal


"Půvab Cobenovy spisovatelské zručnosti
spočívá v tom, jak často nás naláká,
abychom nevnímali to, co se nám průzračně jasně
odehrává přímo před očima."
- Washington Post




Šest let uplynulo od chvíle, kdy zoufalý Jake Fisher sledoval, jak si Natalie, jeho osudová láska, bere jiného muže. Šest let dodržel slib, že ji nechá na pokoji, a trápil se mučivými představami o Nataliině šťastném životě s Toddem. Když po šesti letech náhodou narazí na oznámnení o Toddově smrti, neodolá a vydá se na pohřeb. Doufá, že tam zahlédne tu, co mu kdysi zlomila srdce - ale vdova po Toddovi není Natalie... a navíc se zesnulým prožila spokojené dvacetileté manželství. Jakeův slib bere rázem za své, jakákoli snaha najít Natalii však znamená nejen odhalit krutá tajemství i bolestné lži, ale především riskovat život. A nejen svůj...


Více než 60 milionů prodaných výtisků,
25 publikovaných kriminálních románů,
41 jazyků, v nichž vycházejí...

Harlan Coben je stálicí na celosvětovém knižním bestsellerovém nebi. Společnost Paramount Pictures chystá filmovou adaptaci Šesti let s Hughem Jackmanem (Kate & Leopold, X-Men, Austrálie, Bídníci) v titulní roli.



Šest let ulynulo od chvíle, kdy zoufalý Jake Fisher sledoval, jak si Natalie, žena, kterou miloval, bere jiného muže. V den svatby, na kterou jej pozvala, musel Jake slíbit, že ji nechá na pokoji. Šest let tento slib dodržel a trápil se mučivými představami o Nataliině šťastném životě s Toddem. Když po šesti letech náhodou narazí na oznámení o Toddově smrti, neodolá a vydá se na pohřeb. Doufá, že tam zahlédne tu, co mu kdysi zlomila srdce - avšak vdova po Toddovi není Natalie... a navíc se zesnulým prožila spokojené dvacetileté manželství. Jake se i přes slib, který své milé kdysi dal, rozhodne Natalii hledat. Jakákoli snaha však znamená nejen odhalit krutá tajemství a bolestné lži, ale především riskovat život. A nejen svůj...




HARLAN COBEN (* 1962, Newark), absolvent politologických studií, je uznávaným a oblíbeným autorem kriminálně laděných knih, za něž byl několikrát nominován či vyhlášen vítězem vícera amerických, britských, francouzských či německých žánrových cen (mj. Edgar Award, Shamus Award, Anthony Award či Dilys Award). Posledních sedm titulů, které vydal, se olamžitě po zveřejnění vyšvihlo na první místo žebříčků bestsellerů The New York Times, filmový přepis jeho románu Tell No One získal čtyři Césary (francouzskou obdobu amerických Oskarů). Harlan Coben žije s manželkou a čtyřmi dětmi v městečku Ridgewood ve státě New Jersey.
Knižní klub vydal jeho romány Nikomu ani slovo (2002), Teď, nebo nikdy (2003), Nadobro ztracený (2003), Podrazák (2005), Mrtvá z Nevady (2006), Temné lesy (2008), Drž se (2009), Schůzka v Paříži (2010) a Přistižen (2012).



Šest let je jedna z nejlepších knih, jaké jsem četla. Je to skutečně ohromující... Strhující čtenářský zážitek. I mě kniha doslova strhla. Patří mezi ty, které vás posadí hluboko do křesla, vy se začtete a zaručeně neodtrhnete. Knihu jsem doslova zhltla!


Kdyby vás tato kniha náhodou také zaujala, čekala jsem na nějaké novinky o další knize, která se bude jmenovat Chybíš mi. Už má českou obálku, opět bude vycházet v Edici světový bestseller, a to nejspíš 1.7.2015. Datum se ještě může změnit, ale anotace tohoto titulu, je tak zajímavá, že si ji jistě koupím.

Blog a jeho pátý rok

29. května 2015 v 8:30
Ač je to k nevíře, dnes je tomu již pět let, co jsem založila tento blog. Pět let existence tohoto blogu - neuvěřitelné, ale je to tak a já jsem za to ráda, přestože tomu sama nevěřím - nevěřím, že jsem došla až sem, po tom všem, co blog zažil, čím jsem si prošla, čemu jsem musela čelit během minulého roku.
Byl to náročný rok, ale nakonec jsem došla až sem - za což jsem moc ráda, přestože jsem tomu nevěřila a nedoufala v to!
Za těch pět let, se toho mnoho změnilo - odešli čtenáři a přestože si s nimi dopisuji mailem a přes facebook, moc mi tu chybí - byly to fajn začátky. Když jsem svůj blog zakládala, chtěla jsem psát, ale nepočítala jsem s tím, že si tato stránka najde své čtenáře pár měsíců po založení. Jediné, co mi bylo jasné od prvního dne, bylo, že se budu muset naučit a snad to nebude trvat dlouho, protože pouhý základ blogu - základní nastavení a celkový vzhled - to všechno mě stálo tři hodiny času. Už jsem ani nedoufala, že z toho něco bude... Ale začínala jsem, takže to prostě bylo s plnou parádou! Po třech hodinách, blog byl - SLÁVA! To horší mě ale teprve čekalo - a trvalo to ještě déle. Aby byl blog podle mých představ, to jsem se teprve musela naučit a zkoušet to - tohle trvalo přes rok, až se mi nakonec podařilo dostat blog na úroveň, kterou má snad doposud - to musíte posoudit vy. Každopádně, dostat ho do stavu, v jakém je dnes - to bylo horší, než první den. Někdy mám pocit, že snad i za tohle a za celkový jeho obsah, vděčím těm, kteří vědí, jak vypadal v prvních měsících - svým prvním čtenářům. I když už tady nejsou, patří jim velké DÍKY, a to za všechno - na začátky, vpomínám nejraději.

Více smajlíků ke staženíSnad právě vzpomínky nato, když jsem s blogem začnala a na mé první, věrné čtenáře, mě tu dnes ještě drží a dávají mi alespoň trošku síly, pokračovat, protože poslední rok, byl pro mě náročný a plný zklamání - říkala jsem si, pro koho vlastně tento blog píšu? Ale našel si nové čtenáře, kterých si moc vážím - jsem moc ráda, že jsem vás poznala, že tady jste, protože bez vaši podpory, bych asi nepsala tento článek. Díky za vaše komentáře, za vaši přízeň - moc si toho vážím. Děkuji za to, že jste. Díky vám, tenhle blog pořád je a díky vám, taky píši tento článek - kdyby blog nebyl, nebyl by už žádný, natož tento.
Přiznám se, že přestože bych si asi časem zvykla, blogování by mi chybělo. Zvykla jsem si - pět let, je na to dost dlouhá doba, dala jsem do toho blogu kus sebe, založila jsem si ho pro radost, a i když na něj teď moc času nemám, moc děkuji všem svým čtenářům za to, že jej i přesto navštěvujete, protože bez vás by z blogu nebylo to, co z něj je. Děkuji za návštěvnost... Děkuji za vaše milé a někdy i vtipné komentáře, děkuji za to, že jste!
Děkuji všem novým čtenářům, za to, že se sem vrací - snad i rádi? Jsem vážně moc ráda, že jsem vás poznala. Zkrátka děkuji všem, kteří tento blog navštěvují, protože by to bez vás nebylo ono. Díky za všechno. Mám vás moc ráda!

Vaše Nika

Knižní inspirace

26. května 2015 v 15:33 | Nikinka
Opět mi přišel nový katalog. Něco jsem z něj vybrala, ale není toho moc. Dřív byly jednotlivé katalogy lepší. Byla tam spousta krásných knih. Kdybychom si je chtěly všechny koupit, často jsme si s mamčou dělaly legraci, že by jsme to snad ani nezaplatily.
Tentokrát bychom sotva překročily tisícovku - podle toho, co bych si koupila za sebe. Není toho moc, ale něco přece.


Začneme tentokrát čtením pro mládež - YOLI, slaví první narozeniny. Mám tady další novelu ke Škole noci - Kalonův pád. Školu noci jsem četla, ale chybí mi jedenáctá kniha této série - ještě jsem si ji nekoupila, stejně jako třetí novelu Neferetino prokletí. Dál tu mám knihu Eden a Jen jeden rok, což je pokračování knihy Jen jeden den.


P. C. Castová, Kristin Castová
KALONŮV PÁD

Novela k sérii Škola noci. Kdysi oddaný a láskyplný, poté nepřítel a zrádce: odhaluje se Kalonová minulost... Bohyně Nyx je věrná, milující a spravedlivá, ale osamělá. Z moci slunce a měsíce se proto zrodí zlatokřídlý Erebus, zábavný společník a přítel, a stříbrokřídlý Kalona, odvážný bojovník a vášnivý milenec. Kalona miluje svou bohyni z celého srdce, tíží ho však nejistota a užírá se žárlivostí. Stále touží být pro Nyx jediný a jeho nenávist k bratrovi sílí. Netuší, že jeho hněv ohrozí nejen bohynino štěstí, ale i rovnováhu celého vesmíru. Na svou příležitost totiž čeká Temnota...


Helen Douglasová
EDEN

Eden zbožňuje záhady a když do školy nastoupí Ryan, úplně ji pohltí. Vypadá jako obyčejný kluk, proč potom nezná pizzu? Nebo třeba Hitlera? Ze všeho nejvíc ji ale mate, že o ni jeví zájem. Pomalu propadá jeho kouzlu, zároveň ale rozkrývá i jeho tajemství.


Jak nejde

dívku, o níž

nic neví?



Gayle Formanová
JEN JEDEN ROK

Willem se probere z bezvědomí a netuší, kde je. Lékař mu ošetřil ránu na hlavě, víc ale Willema bolí vzpomínka na krásnou Američanku, které říkal Lulu. Strávil s ní jen jeden den v Paříži a něco na tom dni - anebo na té dívce - ho nutí položit si otázku, zda mu není souzeno zůstat s Lulu už navždy. Jenže jak ji najít? Willem se vydává na cesty a doufá, že to děvče nějakým zázrakem znovu potká. Jak ale měsíce plynou, začíná pochybovat, zda je ruka osudu tak silná, jak si myslel...
Pokračování románu Jen jeden den je romantickým příběhem volby a náhody, ale i štěstí.



Pro ty, kteří dávají předost napínavějším knihám, tady mám Marťana - kniha vychází v Edici světový bestseller. Četla jsem o knize, že je to napínavý, tradiční sci-fi román. Thriller Nejdražší dnera a detektivku Krvavý vítr.


JE NEJSLAVNĚJŠÍM MUŽEM NA ZEMI.

AŽ NA TO, ŽE NENÍ NA ZEMI...


Andy Weir
MARŤAN

Před šesti dny se Mark Watney jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Teď je přesvědčený, že bude prvním člověkem, který tam zemře. Málem zahynul v prašné bouři a zbytek jeho posádky odletěl v domnění, že je Mark mrtvý. Nemá jak odeslat zprávu, že přežil. A i kdyby se s lidmi na Zemi spojit dokázal, zásoby mu dojdou mnohem dřív, než by dorazila pomoc. Mark se ale nevzdává. Vyzbrojen pouze svým důvtipem, technickými dovedmostmi a nevyčerpatelnýnm smyslem pro humor bojuje o přežití. Jak zdolává jednu zdánlivě nepřekonatelnou překážku za druhou, začíná věřit, že by na cizí planetě přece jen mohl obstát. Ale Mars mu ještě přichystá nejedno překvapení... Podmanivý a přesvědčivý román o odvaze a vytrvalosti člověka čelícího beznadějné situaci obletěl celý čtenářský svět a ve všech zemích, kde vychází, sklízí nadšený ohlas. Zaujal i filmaře, režisér Ridley Scott točí adaptaci s Mattem Damonem v hlavní roli.

"STRHUJÍCÍ PŘÍBĚH O LIDSKÉ

VYNALÉZAVOSTI A ODOLNOSTI."

- BOOKLIST


Kdy jste naposledy chtěli

zavraždit svou matku?


Elizabeth Littleová
NEJDRAŽŠÍ DCERA

Jane Jenkinsová je chytrá, okouzlující... a má za sebou deset let ve vězení. Kdysi patřila mezi společenské celebrity, ale pak ji odsoudili za vraždu matky, krásky z vyšší společnosti známé svou charitativní činností a bohatými manželi. Kvůli formálnímu pochybení policie se Janie dostala na svobodu. Utíká před medii a zároveň se snaží sledovat stopy, které, jak doufá, ji dovedou k matčinu vrahovi. V čem je problém? Janie si není úplně jistá, jestli jím není ona sama...


Jakob Melander
KRVAVÝ VÍTR

První díl triologie o Larsi Winklerovi: samotáři, otci, bývalém pankáčovi - a jednom z nejlepších policejních vyšetřovatelů v Kodani. Kniha o tom, jak se z člověka stává vrah. Za války pečuje dívka o zraněného anglického pilota. Zamilují se do sebe, ale vztah má osudné následky...



Pro milovníky románů: Zavři očka svý, Život vzhůru nohama, Na co Alice zapomněla - opět Edice světový bestseller, Měl to být hezký život - inspirováno skutečným příběhem, nebo třrba Městečko Thunder Point.


Báječný manžel, skvělý otec -

všichni tomu věří...



Suzzane Redfearnová
ZAVŘI OČKA SVÝ

Zdá se, že Jillian Kanová má vše - úspěšnou kariéru, krásný dům, milujícího manžela a dvě skvělé děti. Jenomže všechno je jinak. Gordon svou ženu bije a ponižuje. Jill to vše snáší kvůli dětem a navíc - její muž je policista. Když si Jill konečně uvědomí, že by ji byl Gordon byl schopen i zabít, s dětmi uteče. Začíná nerovný souboj, v němž na jedné straně stojí policie a na druhé žena odhodlaná za každou cenu ochránit své děti. Její jedinou zbraní je pravda, té však nikdo nevěří...


Jo Plattová
ŽIVOT VZHŮRU NOHAMA

Rosalind opustí snoubenec a jí se zdá, že život skončil. Dny se brzy zvrhnou v nonstop sólo alkoholový večírek. Až když se přestěhuje z Londýna, zkouší začít znovu. Podporují ji její kolegové. Andrew je nepřístupný intelektuál, Georgina až příliš laskavá a volnomyšlenkářská šarmantní penzistka Joan zbožňuje amatérské divadlo a občas se svlékne na veřejnosti. Proč nebýt sama sebou, no ne? Když má Ros konečně pocit, že se život začíná zlepšovat, zaklepe jí na dveře její soused Daniel s dost smutnými novinkami...


Kdo je ta žena, která se na vás dívá ze zrdcadla?

Taková jste přece být nechtěla...


Liane Moriarty
NA CO ALICE ZAPOMNĚLA

Když se Alice probere na zemi v posilově, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti o deset let starší neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školnáho výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti - ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?


Andrea Coddington
MĚL TO BÝT HEZKÝ ŽIVOT

Příběh o lásce, americkém snu, ale i pádu, kdy hlavní hrdinka Dara přichází o všechno. Mladá žena využije nabídnutou příležitost a odchází do USA na postgraduální studium. Prostředí New Yorku přináší spoustu nových zážitků a také velkou lásku. Společně s Collinem zakládají rodinu a Dara se ocitne v prominentní čtvrti Upper West Side na Manhattanu. Prostředí New Yorku Daru inspiruje, realizuje se v práci a žije krásným plnohodnotným vztahem. Zdá se, že má opravdu všechno. Žije svůj sen... Osud jí ale nepřeje. První rána přichází, když brzy po narození vytouženého dítěte bojuje pár o jeho život. Když už se vyčerpané Daře zdá, že se vše začíná obracet k lepšímu, nečekaně osud zasáhne podruhé, tentokrát však už nezvratně.


Robyn Carrová
MĚSTEČKO THUNDER POINT

Do městečka Thunder Point oregonském pobřeží přijíždí Hank Cooper, aby zjistil, jak zemřel jeho dávný přítel z armády. Cooper se nikdy neusadil a chce zůstat jen pár dnů. Brzy ale zjistí, že mu přítel odkázal celý majetek včetně rozsáhlých pozemků a překrásné pláže. Zachovalou původní krajinu místní milují, developeři ji však považují za zlatý důl. Cooper zjišťuje, že má osud Thunder Pointu i jeho obyvatel ve svých rukou. A pomalu propadá nejen kouzlu městečka a přírody, ale i kouzlu překrásné Sáry Dupreové. Cooper volí mezi svým starým životem a místem, které by se mohlo stát jeho domovem.



Závěrem pěkný historický román, který jsem si koupila už v únoru - Miniaturista.

Není nic zahaleného,

co nebude jednou odhaleno...


Jessie Burtonová
MINIATURISTA

Jednoho podzimního dne roku 1686 klepe na dveře domu v nejbohatší čtvrti Amsterodamu osmnáctiletá Nella. Má se stát manželkou zámožného kupce Johannese Brandta, avšak místo manžela ji přivítá jeho odměřená sestra, černý sluha a prostořeká služebná. Když se Johannes vrátí z cest, věnuje Nelle zvláštní svatební dar - skříňkovou repliku jejich domu. Nella si do ní objedná zařízení od miniaturisty a pak se začnou dít podivné věci... Román zachycuje osudy rodiny Brandtonových v době, kdy Amsterodam patřil k nejbohatším a nejvlivnějším městům.



Nakonec jsem ještě tři knížky, které jsme vybraly společně s mamkou doplnila. A co z toho doporučit?
Myslím, že Kalonův pád, bude hezký příběh - četla jsem předchozí novely a bylo t pěkné čtení.
Ráda bych si koupila Marťana - mám za to, že to bude zajímavá, napínavá i vtipná kniha.
Nejdražší dcera - "Konečně thriller, který si zaslouží označení 'nová zmizelá'." - Bookseller - což mě nadchlo, protože Zmizelá se povedla. Takže jsem po této knize už pokukovala.
Krvavý vítr, je řazen mezi skvělé detektivky, takže jsem po podrobnější anotaci uvažovala, že by to mohlo být dobré čtení. Knihu jsem si koupila.
Život vzhůru nohama, bude asi vtipná kniha.
Na co Alice zapomněla - myslím, že tato kniha, by nám chybět neměla - už dříve, jsme si s mamkou koupily i Manželovo tajemství.
Další kniha, kterou jsem si koupila, je Měl to být hezký život. I mamce se líbí - právě ji čte - říká, že se to čte dobře - jako by se sešla s kamarádkou, která jí po letech vypráví, co všechno zažila...
Po podrobnější anotaci, by nás s mamčou zajímala knížka Městečko Thunder Point. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o sérii a předchozí sérii nakladatelství nedokončilo, nevím, zda má cenu tento titul koupit.
Miniaturistu mám v knihovně. Pokud mě něco nezdrží, hned jak to půjde, se tady jistě objeví.

Snad jsem vybrala dobře a v případě, že tyto články někdo čte a koupí si knihy, které ho zaujaly, pak doufám, že vybírám dobře a vaše ruka, sahá na ten správný titul. Snad máte pěkné zážitky během, i po přečtení.


Návštěvnost 201 - 204

26. května 2015 v 13:55 | Nikinka |  Návštěvnost blogu
Milí čtenáři,

děkuji vám za poslední čtveřici návštěvnosti mého blogu. Děkuji za vaši přízeň v dalším úplnulém společném roce. Moc si toho vážím.
Vím, že se za ty čtyři roky, co do tohoto blogu píši, mnohé změnilo. Vím, že se mnohé změnilo především za uplynulý rok. Vím, že to nebyl příjemný rok - tedy pro mě rozhodně ne. Vzpomeňme, přes co všechno, jsem loni psala článek Blog a jeho čtvrtý rok.
Ani jsem nedoufala, že po tom všem, ten pátý "oslavíme". Někteří mě moc zklamali, na druhou stranu, jsem si pár věcí uvědomila, takže to zlé a nepříjemné, nakonec k něčemu bylo. Děkuji všem, kteří mi to zklamání a velmi těžké období pomohli přečkat.
Dále děkuji všem, kteří sem po celý rok nahlíželi, a snad se i rádi vraceli, přestože je tento blog jiný, než byl na začátku. Mám pro to jisté sůvody - není to o tom, že bych neměla ráda Michaela.
To, že jsem četla vaše komentáře a každý den viděla, kolik lidí navštívilo můj blog, svědčí o tom, že některým změny na mém blogu nevadí. Moc mě těší a upřímně děkuji za to, že tento blog někdo čte.
Budu se snažit nezklamat ty, kteří mají tento blog rádi takový, jaký je. Doufám, že společně s vámi, strávím další rok. Děkuji za vaši přízeň. Mám vás moc ráda!

Vaše Nika

Pondělí: 2
Úterý: 3
Středa: 2
Čtvrtek: 4
Pátek: 3
Sobota: 7
Neděle: 6
Celkem: 27


Pondělí: 6
Úterý: 5
Středa: 6
Čtvrtek: 4
Pátek: 0
Sobota: 6
Neděle: 2
Celkem: 29


Pondělí: 8
Úterý: 3
Středa: 9
Čtvrtek: 6
Pátek: 6
Sobota: 8
Neděle: 5
Celkem: 45



Pondělí: 5
Úterý: 4
Středa: 4
Čtvrtek: 7
Pátek: 4
Sobota: 10
Neděle: 12
Celkem: 46

Seth Patrick - Oživovatel

24. května 2015 v 15:24 | Nikinka |  Z mé knihovny

SMRT

JE NEUMLČÍ



Dokážou oživit lidi, kteří nedávno zemřeli, poté zjišťují důvod jejich smrti. Říká se jim reviveři, oživovatelé. Zprvu vyvolali nedůvěru, nakonec je však společnost akceptovala - výpovědi mrtvých byly povoleny v soudních síních a forenzní oživování se stalo součástí policejního vyšetřování.
Jonah Miller je i přes svou minulost - oživoval vlastní matku - jeden z nejlepších oživovatelů. Během hovoru s obětí brutální vraždy se ho zmocňuje děsivý pocit - něco ho pozoruje. Čeká. Poté je zabit Daniel Harker, první novinář, který na revivery upozornil. Jonah je vržen do honby za odpověďmi. Společně s Harkerovou dcerou Annabel se pokouší najít a usvědčit Danielovy vrahy. Objeví dlouho skrývané a zapomenuté pravdy, které zpochybní všechno, čím se Jonah doposud řídil... a odhalí neúprosně se blížící hrozbu pro celé lidstvo.


SETH PATRICK, rodák ze Severního Irska, vystudoval matematiku na Oxfordu. Než se začal věnovat pouze psaní, pracoval třináct let jako programátor her ve světoznámé a oceňované sérii Total War. Žije v Anglii s manželkou a dvěma dětmi. Oživovatel je jeho první román.


Jonah sklopil oči k zemi. Muž měl na nohou obnošené tenisky, staré a odrbané. Jonah se na ně zadíval. Neměl ponětí, proč se dívá. Z mužovy boty se odloupla první dvě písmena loga Reebok. Vzpomněl si na slova, jež pronesla Nikki při oživování: Viděla jsem mu jenom nohy.
Boty nepopisovala, ale on je jaksi poznal.
Ty, pomyslel si. Ty.
Never už stál po jeho boku a Jonah se k němu obrátil. "Ty boty, Nevere," řekl. "To je on. Ty samé boty."
Jonah se otočil a pohlédl na muže, na jeho oči. Byl v nich strach, a šok; ale byl v nich i vzdor, a v okamžiku, kdy Jonah uviděl ten vzdor, cítil, jak se v něm vaří hněv. Překypující zuřivost, pro niž neměl zdroj. Děsilo ho to.
Jonahovi se zatočila halava, cítil se vzdáleně. Slyšel vlastní hlas, zpočátku tichý a nejistý. "Ty jsi mě zabil," pronesl k muži.


Autora ke psaní této knihy, inspirovaly povídky Edgara Allana Poea - obdivuji ho - já bych si netrousla nechat se inspirovat tak skvělým autorem, jako Edgar Allan Poe.
Dočíst tuto knihu, byl vzhledem ke změně dioptrií celkem náročné - všechna písmena, vidím menší než ve skutečnosti jsou - pokud se to do deseti dnů nezlepší, budu muset zase k otikovi, kde mi na vlastní náklady nechají udělat nová skla - vidět vše jinak, je strašně velká změna. Mám se snažit číst - knížky i text v počítači... Tak jsem dočetla knihu - těžce sice, ale přece. Knížka se mi až na pár maličkostí líbila. Bylo to něco jiného, než co jsem doposud četla, ale bylo to dobré - bylo to příjemné čtení. Pokud skutečně bude i filmová adaptace Oživovatele, pak jsem na ni žvědavá.


Další dnihu do konce měsíce nejspíš přečtu, nejsem si však jistá, zda ji stihnu také připravit. Pokud ne, objeví se zde v červnu.

Přemýšlela jsem...

20. května 2015 v 18:27 | Nikinka |  Novinky
Za pár týdnů, oslaví tento blog své páté "narozeniny". V poslední době, si stále víc všímám změn, které za těch pět let přišly. Moje nadšení z blogu, první čtenáři, kteří jej skoro od prvního dne navštěvovali... A najednou tu byl jeho první rok, kdy jsem se těšila na ten další. Sice do svých blogů postupně přestali psát ti, se kterými jsem začínala - ti, kteří mi přirostli k srdci, ale i poté, co už své blogy nemají, jsme stále v kontaktu, přestože tady mi chybí. Zpomínám na své začátky s tímto blogem ráda, protože mám za to, že i díky úplně prvním čtenářům, existuje tato stránka již skoro pět let.
Třetí rok byl už díky škole náročnější. Nestíhala jsem a většinu článků jsem narychlo připravovala dopředu, přičemž, jak si jistě pamatujete, jsem toho chtěla nechat úplně - lepší, než udržovat to takto, říkala jsem si...
Ale kdybych tušila, čemu budu muset čelit od března roku 2014, vážně bych se na to vykašlala. Poslední dva roky, pro mě byly náročné. Rok 2014 nejhorší.podruhé, a tentokrát zcela vážně, jsem toho chtěla nechat - hodně snesu, ale čeho je moc, toho je příliš! Moje trpělivist prostě přetekla. Byla, a stále jsem zklamaná - toť však asi vše. Nestojí mi to totiž za to. Ale pořád to neměnilo moje rozhodnutí... Cítila jsem, a cítím stéla, že už mezi vás nepatřím. A nevěděla jsem, jestli po tom všem patřit chci - proto jsem se rozhodla, že raději nechám všeho, přestože by mě to mrzelo.
Mám tento blog ráda, ale nepotřebuji ho k životu - to asi nikdo. Nepotřebuji ho ani proto, abych měla ráda Michaela - přestože není tady, neznamená to, že ho nemám ráda. Já už se prostě nechci o téma Michael Jacson dělit s některými lidmi. Mám pro to od jisté doby své důvody. A když už, snažím se to brát z jiného soudku.
Pozoruji také změnu v sobě. Jednou jsem četla, že se z mého blogu, vytrácí nejen Michael, ale především já. Považuji to sice za hloupost - blog jsem založila já a všechno, co v něm je, je to, čím žiju, co mám ráda, co mě zajímá, a o co se dělím s ostatními - TOHLE VŠECHNO JSEM JÁ. Tohle je můj svět. A že je v mých článcích cítít nechuť a povinnost, či co to bylo. Tenkrát to byl nesmysl nad nevětší nesmysly, teď, za poslední rok, je to jinými slovy pravda. Není to nechuť. Není to povinnost. Jen si za poslední rok říkám, že jsem se neměla nechat přemluvit k tomu, abych pokračovala. Doufala jsem, že se to změní, že to bude lepší než bylo, ale je to stejné, pokud ne horší - podle mého, se nezměnilo se vůbec nic.
Dřív jsem si děla hlavu z toho, jak často přidávám články, pokud jsem nebyla delší dobu aktivní, mrzelo mě to. Kdežto v poslední době... Už to neřeším a řešit nebudu. Rozhodla jsem se, že svou aktivitu omezím - tak na deset článků. Pokud jich bude více, pak budu ráda. Ale už to nebudu řešit - myslím si, že pokud by to někomu vadilo, řekl by mi to.
Nechci tvrdit, že mám kdovíco na práci - krom běžných věcí v domácnostni, které zvládnu a péče o psy, vlastně skoro nic. Jsou věci, které bez pomoci nezvládnu - přiznávám. Přesto se nenudím. Když jsem doma sama, věnuji se především - krmím je, venčím... Jediné, na co v tyto dny nemám čas, je blog - ten prostě někdy nestíhám. Když je mamča doma, někam si zajedeme - podívat se po obchodech - s mamčou se dobře nekupuje. Ano, sice se bez doprovodu dospělého nedostanu nikam, ale přesto chodím s mamkou po obchodech ráda - vždycky koupíme krom důležitých věcí jako například jídlo, i něco pěkného pro radost - naposled toho Hobita, jak už jsem psala a poslední album Kasabian, které se mamce neskutečně líbí. Mezi námi, divím se tomu já i sestra! Mamka už se ptala po ostatních albech - mám je ve svém MP3 přehrávači, ale koupíme je mamce do auta. Mamka přišla na to, že je to skvělá kapela - skvělá hudba - rocková, taneční - ta jí připomíná mládí. A krásná, pomalá, kdy je to taková krása, že se jen zaposlouchám do hlasu Sergia a jestli existuje sedmé nebe, pak já v něm jsem - u mě byla jejich huba láska na první poslech. Mamce to trvalo tři roky, ale teď je z Kasabian nadšená. Přišla na to, že to není žádná divočina, jak zprvu označila Bow - to je moje srdcovka. Ta píseň je zkrátka bomba. Ale přistihla jsem se, že letím k televizi o jedné berli pokaždé, když zazní Bumblebleee - a čumím - div, že ne s otevřenou hubou Smějící se a úplně němá - ta píseň... Nemám slov! Ten klip... Moc se mi líbí - dívám se a můžu si oči vykoukat. Nevím, z jakého důvodu, ale klipy k Bow a Bumblebleee, si mi líbí.
Ale to jsem dost odbočila, takže zpět k blogu. Mám to teď sice náročnější - jeden notebook, používají tři lidé, když jsou mamča i sestra v práci, jsem ráda, že stihnu vše, co stihnout musím - blog jde stranou. Podívá se a píši sem jen v případě, že vím, že je někdo doma. Ale v poslední době, mám pocit, že jakýkoliv článek, který napíšu, je... je výkřik do prázdna. Žádná odezva, žádný komentář... Proto jsem se rozhodla, že, jak už jsem napsala, omezím svou aktivitu. Jeden, dva články v týdnu, to bude asi stačit. Když to budou tři, budu ráda. Možná, pokud si to budete přát, omezím i vkládání knížek, které jsem četla - od začátku roku, nejsou ani tady žádné komentáře. Ale pokud chcete, tu jednu knihu týdně přidám. Jinak to tady asi bude nejlepší omezit - píšu pro vás, nikoli pro sebe. Pokud to někdo nečte nebo nekomentuje, nezlobím se sice, ale můžu volný čas trávit jinak, než zbytečným psaním článků - myslím, že teď nepíši jen za sebe. Něco jiného samozřejmě je, pokud to také nestíháte - škola, práce, rodina - děti, domácnost. Taky jsem si tím prošla - škola, ta je někdy pěkně náročná - máte čas tak akorát na učení. A když jste na internátu, jako jsem byla já, o víkendu se těšíte domů, ne na počítač a blog - internet mě nezajímal. Chtěla jsem být jen s rodinou. Jediné, co mě zajímalo, byla moje rodina.
Krom omezeného počtu článků, stále platí, že nějaké video, se tu objeví jen občas. Chci sem především psát - chci, aby tento blog, zůstal blogem. Možná smažu anketu. Můžeme ji klidně nahradit jinou, pokud se vám přes ně lépe vyjádřuje, ale je zbytečné, aby zde ta aktuální byla, když stejně moc čtenářů nenapsalo, jak si to teda představují. Já netuším, jak si to sama představuji, protože přestávám věřit, že se tento blog dočká šestého roku! To asi nehrozí. Mám problém v této situaci psát články, natož abych věřila, že sem budu psát i příští rok. Blog zkrátka omezím, ale samozřejmě se budu snažit pokračovat dál, ač je to asi zbytečné.
Asi se nabízí otázka, zda budu vůbec pokračovat. Zatím ano. Netuším, jak dlouho, ale ano. Pátý rok za pár dní tento blog oslaví, ale jestli také šestý - ten je sice hodně daleko - přesto tomu nevěřím.

Darcie Chanová - Samotářka z Mill River

17. května 2015 v 18:23 | Nikinka |  Z mé knihovny
Mill River ve Vermontu je jedním z řady zapadlých městeček, ve kterých se zdánlivě nic neděje. Místní lidé žijí poklidným životem. Mezi nimi i vdova Mary McAllisterová, kterou však skoro nikdo nikdy neviděl. Zná ji snad jen místní blázen, kněz a zdravotní sestra. Její krásná vila, tyčící se na vršku nad městem je polozapomenutým místem - o její obyvatelce místní mnoho neví a už po ní po těch dlouhých letech ani nepátrají. Teprve když se do města přistěhuje policista Kyle Hansen s dcerou Rowen, odhaluje se příběh tajemné ženy...


DARCIE CHANOVÁ pochází z wisconsinského Fond du Lacu, v dětství se pak s rodiči často stěhovala a vyrůstala povětšinou v menších městech Wisconsinu, Indianě a Coloradu. Odtud také plyne její inspirace, zalíbebí v rodinném prostředí malých měst a schopnost zachytit místní poměry a složitost rozvětvených vztahů.
Ač byla vždy zapálená do přírodních věd, nakonec vystudovala práva. Obě oblasti zájmu později zúročila v rámci své práce v Senátu Spojených států amerických, kde se věnovala právu a legislativě spjatých s životním prostředím. Debutová kniha Samotářka z Mill River (The Mill River Recluse), kterou v roce 2011 vydala v elektronické verzi na vlastní náklady, záhy zaznamenala neuvěřitelný ohlas a držela se více než půl roku na bestsellerových žebříčcích New York Times a USA Today.


Pomyslela na otce Michaela. Odešl, jak slíbil, ale přemítala, jestli je stále ještě na faře vzhůru. Zítra ji najde. Všděla, že to pro něj bude těžké, ale je připravený na nevyhnutelné. Oba jsou připravení.
Přesto se bála, co by mohla smrt přinést.
Uvidí znovu manžela? V zešeřelé ložnici zaostřila zrak na sošku koně z černého mramoru, která stála na psacím stole.
Pomyslela na Patricka, na okamžik, kdy ho poprvé uviděla, když přišel na otcovu farmu, na hrůzy, které následovaly.
Zachvěla se a přinutila se myslet radši na otce. Vybavila si, jak stojí v kulatém výběhu, klobouk posunutý z čela, a krotí mladé koně. V uších jí stéle zněl jeho bouřlivý smích.
I teď, když byla vdovou už víc než šedesát let, se Patricka stále bála, ale spatřit znovu otce toužila celým svým srdcem. Možná se jí to přání brzy splní.
Mary se dotkla Shamiho huňaté hlavy, kocour ve spánku zamňoukal a ohnul packy. Michael slíbil, že mu najde dobrý domov. Nepochybovala, že svůj slib dodrží, a to ji utěšilo. Když šeptala svému věrnému kočičímu společníkovi láskyplné sbohem, po tvářích jí stékaly slzy. Tiše mu popřála šťastné životy, ať už mu jich zbývá, kolich chce, a čekala, až ji pohltí poslední, těžký spánek.



S prvními stránkami, s prvními kapitolami, jsem byla zklamaná. Čtení se neskutečně táhlo - nudila jsem se, myslela jsem si, že nedojdu ani do poloviny knihy... Když jsem přečetla první čtyři kapitoly, děj se zlepšil - líbil se mi. Je to taková klidná knížka - nic zatěžujícího a není to ani ten typ románu, který nesnáším - není přeslazený. Nakonec se mi kniha jako celek moc líbila.

Kasabian - Acoustic Session at Mode, London 2014

14. května 2015 v 8:30 | Nikinka
Z mnoha důvodů jsem bohužel nikdy nebyla na žádném z mnoha koncertů svých oblíbených kapel - jako právě Kasabian - ani na žádném festivalu, přičemž ten hlavní důvod je moje DMO - bohužel v takovém případě, jsou podobné akce pro mě nepřístupné, ač mi můžete věřit, že bych dala nevím co za to, kdybych tohle někdy zažila - bohužel nikdy nezažiju. Je mi to líto, protože bych to považovala za svůj nejlepší zážitek - navíc - nikdy by mě nenapadlo, když jsem úžasné Kasabian prvně slyšela, že je za pár let budu moci vidět, a to rovnou v Ostravě. V takových situacích si říkám, že kdybych byla zdravá... no, neřeším, neřešte - ono je to prostě tak jak to je. A nic se na tom nezmění - o takových věcech jako jsou koncerty, si můžu nechat zdát, ale jinak žiju jako ostatní - jsem smířená a beru svůj život a styl, jakým žiju takový, jaký je!
Kasabian vystoupí letos na fastivalu Colors of Ostrava - sestra se moc těší, já bych se taky moc těšila - slíbila, že mi něco natočí, abych se mohla podívat doma. Už se moc těším!
Kasabian je jedna z nejlepších kapel, jaké znám a poslouchám. Jsem moc ráda, že něco jako je Kasabian v dnešní době existuje. Živě tak, že bych stála v davu, nebo někde seděla, jsem je neviděla nikdy a nejspíš ani neuvidím, ale doma, když mám čas a nemám co na počítači dělat, koncerty si pouštím často - jakékoli rockové, které se mi líbí.
Viděla jsem před necalými čtrnácti dny Kasabian akusticky - akustický koncert jsem nikdy neviděla, ale tento se mi moc líbil. Doporučuji se na něj podívat - snad si najdete chvilku. Věřím, že se vám bude také líbit! Vážně to za tu necelou hodinu stojí - za sebe bych si ještě hodinku poseděla - jsou tam i písně z nového alba.
V Ostravě je sice neuvidím - škoda - dala bych za to všechno! Ale pokud někdy budu mít možnost jet do Prahy na akustický koncert, budu dělat všechno pro to, abych si to zaplatila a abych se tam s někým dopravila, protože z toho, co jsem viděla... je to moc krásné! Navíc bych asi seděla, takže by nehrozilo, že nic neuvidím. Zkrtka by se mi to líbilo - to, co jsem viděla, bylo moc pěkné. Byl by to krásný zážitek.

Věřím, že se to v Ostravě povede. Pokud něco natočeného uvidím, moc se těším, přestože bych raději viděla a slyšela všechny čtyři naživo.



Robert Galbraith - Hedvábník

10. května 2015 v 16:53 | Nikinka |  Z mé knihovny
"Zatraceně dobré čtení a dvojice,
která vás vezme za srdce..."
THE TELEGRAPH


"... Hedváník je po Volání Kukačky -
hitu loňského roku - druhá strhující
detektivka s Cormoranem Strikem
v hlavní roli... Poutavé postřehy,
rychlá zápletka a špetka jízlivého
humoru..."
PEOPLE


"Kde je další díl, prosím...
Galbraith píše s důvtipem a se
smyslem pro tradici detektivního
žánru; napínavou zápletkou vás
provede tak hladce, až úplně
zapomenete na čas."
THE SEATTE TIMES



CORMORAN STRIKE SE VRACÍ!




Pamatujete si ještě na knihu Volání Kukačky, na první případ Cormorana Strika? V knize Hedvábník, soukromý detektiv Cormoran Strike, vyšetřuje brutální vraždu spisovatele.
Když oten spisovatel - Owen Quine - zmizí, jeho manželka se obrátí na Cormorana. Nejdřív si myslí, že se její manžel jen někam vypařil - zase. Dřív to párkrát udělal. Po Strikovi tedy jen chce, aby ho našel.
Jenže během vyšetřování je Strikovi čím dál jasnější, že za zmizením Owena je mnohem víc, než si jeho žena myslí. Owen totiž právě dokončíl román, v němž zlomyslně vykreslil téměř všechny své známé - kdyby se tento rukopis vydal, mohl by lidem, o kterých spisovatel v této knize píše zničit život. Zabít ho - pomstít se mu - mohl kdokoli...
Když Strike najde Owena brutálně zavražděného za bizarních okolností, začíná napínavé vyšetřování, kde je opět spousta podezřelých. Tentokrát musí Cormoran porozumět motivu vraždy, se kterou se doposud nesetkal...


Nebezpečný rukopis. Brutální vražda.

Napínavé vyšetřování.



Napínavé, čtivé, skvělé čtení. Jediné, co bych trošku - vážně jen trošičku vytkla, jsou kratičké kapitoly ke konci knihy, které děj zbytečně protáhly. Jinak jsem se opět od knihy nemohla odtrhnout. Kapitol bylo celkem padesát, ale děj byl tak dobře napsaný, pachatel opět skvěle schovaný, že jsem to hltala až do konce a knížka mi vydržela jen jedenáct dní.
V knize je jinak řečeno: "Víte, pane Striku, kolik lidí si dnes myslí, že umí psát?" Když se zamyslím... To je fakt - dneska se vydá každá kravina, ale Rowlingová už s Harrym, ukázala, že to umí. Teď s knihou Volání Kukačky a Hedvábník, vytvořila nového hrdinu. A rovněž ukázala, že umí psát, protože její detektivky, jsou skvělé!

Návštěvnost 197 - 200

9. května 2015 v 19:08 | Nikinka |  Návštěvnost blogu
Děkuji všem, kteří za poslední měsíc navštívili tento blog.


Pondělí: 1
Úterý: 12
Středa: 6
Čtvrtek: 6
Pátek: 9
Sobota: 10
Neděle: 5
Celkem: 49


Pondělí: 12
Úterý: 4
Středa: 4
Čtvrtek: 6
Pátek: 3
Sobota: 6
Neděle: 11
Celkem: 46


Pondělí: 7
Úterý: 15
Středa: 9
Čtvrtek: 7
Pátek: 3
Sobota: 14
Neděle: 9
Celkem: 64


Pondělí: 3
Úterý: 3
Středa: 4
Čtvrtek: 6
Pátek: 7
Sobota: 5
Neděle: 5
Celkem: 33