Láska

Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně.
Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla.
Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se držet ji lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.
( z knihy Tenec jako sen )
Když láska bolí, je třeba ji léčit. Ne od ní utíkat.
( z knihy Příliš osobní známost )

Duben 2015

Když jednou uslyšíte Kasabian,...

27. dubna 2015 v 13:14 | Nikinka
... nejspíš si je zamilujete - vím, o čem píši - sama jsem se zamilovala - jejich hudba, jejich styl. Je to přímo skvělé, když si uvědomím, jak je dnešní moderní huba někde k neposlechu. Ale o Kasabian to neříkám - NEMŮŽU, protože jim není co vytknout - jsou skvělí! Zamilovala jsem si je s prvním poslechem. A co teprve mamka, která první poslech skvělé písně Bow, označí za "divočinu", když se zeptám, zda se jí píseň líbí? Zamiluje si je taky! Stačilo koupit poslední album a mamča je přímo nadšená - jezdí s Kasabian do práce - dokonce říká, že jsou sympatičtí, ale Sergio je prý nejhečí - jo, to rozhodně, ale mě stejně zajímá především ta hudba, která mě oslovila hned s prvními tóny písně Empire - jejich druhé album, ze kterého tahle píseň ně, bylo první, které jsme se sestrou slyšely. To předchozí s těmi dalšími - naprosta samozřejmost, že si je poslechneme. A moc rády.
Poslední album Kasabian 48:13, je podle mého názoru již páté, velmi povedené album, přestože někteří tvrdí něco jiného, ale ty právě "usadí" ti, kterým se Kasabian líbí. Četla jsem na poslední album Kasabian jednu recenzi, kde se spíše ten člověk, který ji psal, zaměřuje na jednu píseň a její klip, než na celek, a kde spíše kritizuje kapelu, než aby psal názor na album, ale komentáře vlastně z větší poloviny oponují tím, že právě to, co ten člověk kritizuje, právě to z Kasabian, dělá Kasabian.
Já osobně znám všechna alba a moc se mi líbí, takže kdybych se měla opakovat - psát recenze podle svého, jsem tu dlouho a psala bych stejně jen chválu - ta huba je totiž něco úplně jiného, než to, co jsem před třimi lety do té doby, než se ke mně díky sestře, která mi stáhla do MPtrojky podle svých slov "dobrou hudbu", což je po tom, jak moc jsem si je oblíbila podle mého slabé slovo. Do té doby, jsem v dnešní době nic tak dobrého neslyšela - já jsem věrný fanoušek AC/DC, dnešní moderní muziku skoro neposlouchám, ale Kasabian je to nejlepší, co jsem kdy slyšela, když nebudu počítat AC/DC.
Zalíbilo se nám to, ale mamce jsme takovou hudbu nechtěly vnucovat, když Radiohead - tuhle kapelu, posloucháme rovněž tak dlouho, jako Kasabian - když Radiohead, označila za "depresivní hudbu", kterou si později nenuceně poslechla a také s nimi jezdí v autě!
Nikomu bych Kasabian nevnucovala - vrátím se k nim - a nechci pořád opakovat, že je to vážně dobrá muzika, ale jem moc ráda, že si je mamka také oblíbila, ač mám pocit, že až moc. Usmívající se To poslední album, máme doma čtrnáct dní teprve tento pátek, mamka si ho ale pouští pořád - včera jsme si chtěly se sestrou v klidu poslechnout všechny písničky my, ale zase poslouchala mamča - cestou do práce. Večer říkám: "Chtěly jsme si poslechnout Kasabian... A pak že je Bow 'divočina'." Usmála jsem se. A mamka na to: "Když ono je to vážně dobré a chytlavé!" Ano, to je - ta muzika prostě chytne a nepustí.

Pořád si říkám: Kéž bych tak měla doprovod na letošní Colors of Ostrava, kéž bych tak mohla jet a poprvé je vidět a slyšet naživo, přestože berle, nebo vozík - není to jedno? Tak či tak, možná nic neuvidím, ale moc bych si přála, být v tom davu taky.


Kasabian! Nejlepší britská kapela!

Franz Kafka - Zámek

26. dubna 2015 v 17:38 | Nikinka |  Z mé knihovny
Hlavním hrdinou románu Zámek je mladý zeměměřič K. Přijíždí neznámo odkud do neznámé vesnice, aby zde provedl geodetické měření. Brzy si všimne, že mu místní obyvatelé nevěří a bojí se ho. Situaci zpočátku příliš nerozumí, ale postupně pochopí, že celý zdejší život ovlivňuje prostřednictvím různých více či méně významných byrokratů tajuplný zámek nad vesnicí. Proč ten, kdo ho do vesnice povolal, mu najednou začíná házet klacky pod nohy? Kafkův román Zámek patří mezi jeho vrcholná díla.


Tuto knihu, narozdíl od povídky Proměna a románu Proces, jsem četla poprvé. Je to nedokončené dílo, takže se vlastně nikdy nedozvím, jak by Zámek skončil, krom toho, když pominu, že Proces byl pro mě zajímavější a napínavější, pak Zámek také stojí za přečtení.
Je to zase něco jiného, ale pořád je to Kafka - jestli rozumíte, jak to myslím - který je mým oblíbeným autorem. Z té knihy, mám radost - děkuji své sestře za krásný dárek k svátku. Už teď se těším na to, až ji budu číst znovu.

Páteční nakupování

25. dubna 2015 v 16:27 | Nikinka |  Novinky
Tak jsem minulý týden v pátek, navštívila slavnou Karolinu. Chtěla jsem totiž zajít do Bontonlandu a koupit Hobita. Navíc - sestra říkala, že jsou tam obchody s oblečním lepší - širší výběr než v Shopping Parku. A jelikož jsem tam ještě nebyla a nechtělo se nám do centra Ostravy, kde se špatně parkuje jen kvůli tomu, že chceme z Bontonlandu Hobita, zajely jsme do Karoliny - tam je Bontonland taky - jak jsem viděla, sice malinkatý obchůdek, ale pěkný a přehledný, prodavač milý a ochotný... - což se nedá říct o prodejně v centru.
Prošly jsme s mamkou obchody - nic moc. Některé, jsou hrozně chaotické. Co jsem chtěla, to mám, takže jsem spokojená a ještě jsem koupila něco navíc, takže jsem byla šťastná jako blecha - dokážou mě potěšit i maličkosti. Koupila jsem Hobita - super!! Četla jsem knihu, ta byla moc pěkná a viděla jsem oba předchozí díly triologie - ten třetí díl, byl moc krásný, budeme se dívat znovu, protože se s námi chce podívat i taťka - stihnul to totiž na konci... Potom jsem koupila poslední album Kasabian - HURÁ! KONEČNĚ!! Taťkovi jsem koupila tričko s potiskem AC/DC Rock or Bust. Snad ho potěším, říkala jsem si. Mamce jsem chtěla koupit kalhoty, které potřebuje - měla nějaké vyhlídnuté už se sestrou, ale nebyly, tak jsem se dohodly, že se podíváme ještě v Shoppinu.
Při cestě jsme i nakoupily nějaké jídlo - však to znáte - všechno, co je potřeba. Potom jsme jely ke kadeřnici.


Hobitem jsme si udělali radost všichni, album bylo pro sestru - boží, skvělé Kasabiany, jsme poslouchaly už v autě. V sobotu dokonce pětkrát za sebou doma - mamku to asi chytlo, když potom - po čtvrtém poslechu, řekla: "Hmmm... Dobrá hudba. Dost dobrá hudba!" Načeš jsem ze srandy řekla: "Nejsme blbé, nám se to se sestrou líbí, jsou skvělí." Takže vím, co jsem koupila. Musím říci, že Kasabian je vážně skvělá kapela, která mě oslovila hned s mým prvním poslechem prvního alba Empire (podle vydání všech, to bylo v pořadí druhé a máme všechny) a do písně Empire, jsem se zamilovala! Poslechnout si tak i ostatní písničky, včetně všech alb, bylo pro mě už samozřejmé. Taky miluji Radiohead, což je alternativní rock - podobně jako u Kasabian a stejně jako u nich, jsem si tu kapelu zamilovala s prvním poslechem první písničky. Obě kapely, jsou zkrátka SKVĚLÉ! Pochopila jsem, že existuje také něco jiného, než AC/DC - kapela, na kterou prostě nedám dopustit a něco tisíckrát lepšího, než jiné kapely, zpěváci, zpěvačky - to bych tady mohla jmenovat donekonečna, protože některá dnešní muzika není, co byla! Takže jsem moc ráda, že jsem koupila skvělé album, které mě a sestru potěšilo a mamku kapela taky chytla - ještě aby ne - jsou vážně dost dobří - letos budou na letošních Colors of Ostrava - už vím, kdy, tak jsem to sestře hned řekla... Při takových chvílích, toužím být úplně zdravá, normálni holka, bez vozíku, bez berlí, abych tam mohla v pohodě být taky - takhle to s berlemi půjde těžko a s vozíkem vůbec - není tam moc dobrý terén pro vozík, navíc bych z něj asi nic moc neviděla... krom toho potřebuji doprovod - mamka je v ten den v práci, takže doufám, že půjde sestra a pak mi bude barvitě vyprávět, jaké to bylo! Určitě to bude skvělé! Ale to jsem dost odbočila, takže zpět k mým "dárkům" pro mé nejmileší. Jak dopadli Kasabian jsem napsala, film se líbil, a taťkovo "TY VOLE!!!" byl projev nadšení z trička. Já jsem tak ráda, když můžu udělat a dělám někomu radost!
Jinak Karolina stála za velké... Pokud nepojedeme pro nějaké film, nebo nějaké dobré CD, nikdo už nás tam nedostane! Každopádně za skvělé Kasabiany, krásný film a radost z trička, mi to stálo. Celkově to byl nakonec moc pěkný den.



Když odbočím... Vážně by mi moc pomohlo, kdyby mi čtenáři tohoto blogu napsali, jak si dle ankety představují obsah blogu, protože ta anketa, je dost jasná, akorát bez odezvy. Upřímně jsem čekala, že se ozve více lidí, kteří blog navštěvují. Sama si neporadím, když jsem například odmítla psát povídky, přestože mi psaní zajistilo pravidelné články a na mně bylo jen pár přidat. To sice ano, ale přesto pochybuji, že bych tohle v budoucnu zase obnovila. Jsou tu videa, ale krom toho, mě už nic nenapadá...
Takže pokud máte nějaké nápady a bude to v mých silách, abych to nějak dala dohromady, pak je ráda uvítám. Mějte se hezky

Vaše Nika

Knižní inspirace

22. dubna 2015 v 16:16 | Nikinka
Moji milí čtenáři,

přispívám do svého blogu dalším článkem, tentokrát pro vás mám opět pár knižních titulů, které se snažím dát dohromady od prosince!


Pro milovníky napětí, tu mám Vražedný chlad a Nespavost.
Případy vrchního inspektora Gamache 1: Zátiší, už jsem v jednom z takových článků uvedla, avšak bohužel jsem knihu ještě nečetla. Chybí mi spousta titulů, které jsem si ještě nestačila koupit, takže to doháním postupně. Na druhou stranu si však říkám, že bych se měla brzdit. Mám na nové knihy málo prostoru. Tak to dopadá, když se najde člověk jako jsem já, který má ve své knihovně spíše obsáhlejší knihy, než ty tenčí - z takových nic nemám, protože je přečtu během dne. Každopádně bych si ráda tyto detektivky koupila postupně všechny.
Nespavost - na tuto knihu, ač sama nemůžu posoudit, jsem četla dobré recenze a komentáře. Vydává ji YOLI, což jsou knihy pro mládež.

"Detektivka jako rafinovaně

dochucený Vánoční pamlsek..."

The Globe and Mall



Louise Pennyová
VRAŽEDNÝ CHLAD

Ve Three Pines se zase vraždí. A dokonce o Vánocích. Tentokrát se obětí stala zlá, sobecká, panovačná CC de Poitiers, která si tady koupila dům. Zdá se, že její smrti nelituje vůbec nikdo a že důvod zabít ji měl tady snad každý. Navíc pachatel zvolil naprosto originální způsob vraždy - tak rafinovaný, že zamotal hlavu nejen místní policii, ale i vrchnímu inspektorovi Armandu Gamachovi z quebecké Sureté. Gamache však dobře ví, že aby našel vraha, musí ho nejdřív pochopit. "Vražda je hluboce lidská věc, a to se týká jak zavražděného, tak i vraha." Druhá autorčina detektivka jí vynesla prestižní cenu Agatha Award za nejlepší klasický kriminální román roku.


J. R. Johanssonová
NESPAVOST

Sedmnáctiletý Parker se, jakmile usne, ocitá ve snovém světe toho, komu se naposledy před spaním podíval do očí. Už to nemůže dále snášet a pomalu umírá vyčerpáním. Pak však potká Miu, v jejímž snu dokáže usnout. Mie začnou chodit anonymní e-maily, které jí nahánějí hrůzu. Spojí si je s jeho nevysvětlitelným chováním a začne se mu vyhýbat. Jak ji jen přesvědčit, že Parker není jejím nepřítelem? Originální a netradiční zápletka celý příběh žene neuvěřitelnou rychlostí kupředu. Napínavé, zajímavé čtení si udrží čtenářův zájem až do úplného konce.



Následující kniha, je také pro mladé čtenáře - tentokrát román ve stylu Hvězdy nám nepřály.


Příběh dvojice,

na kterou

hvězdy

zapomněly

s krásou...


Rainbow Rowellová
ELEANOR A PARK

Romance ze školního prostředí, neobvyklá v tom, že hlavní hrdinka není nejkrásnější holka na škole a její milý není nejúžasnější borec; ona je obyčejná, trochu při těle, on nenápadný kluk. Jejich zvolna se vyvíjející vztah překvapí je samotné a je líčený tak, že když se poprvé vezmou za ruku, připraví to o dech je i čtenáře. Celosvětový fenomén ve stylu Hvězdy nám nepřály.



Něco pro volné večery... Mám tady Případ Amelia - opět něco napínavého a Dívka, která se dotkla nebe - historický román.
Kniha Případ Amelia, se asi bude podobná, jako bestseller Gillian Flnnové Zmizelá. Abych se přiznala - ke knihám Ostré předměty, Zmizelá a Temné kouty, jsem se ještě nedostala. Je to celkem dobře jednotlivě hodnoceno, až na pár vyjimek, což je podle mě přehnané. Zase na druhou stranu - každý má svůj názor a dívá se na danou věc jinak. Ovšem taky existují takzvaní "sváteční čtenáři", kteří to se svou kritikou přehánějí až moc - raději to nekomentovat. Pořádně nic nepřečetli, ale když mají komentovat, vypadá to, jako by snad věděli všechno. Někdy se vážně divím, když čtu komentáře u některých knih. Proto bych se nebála - oni toho někteří napovídají. Já jsem viděla podle knihy Zmizelá film, který se mi moc líbil. Co se Případu Amelia týká, myslím, že to bude napínavé čtení.
Ke knize Dívka, která se dotkla nebe - vychází v Edici světový bestseller, a četla jsem v Neoluxor živě recenzi 95%. Jediné, co by paní, která tu recenzi psala knize vytkla, je prý to, jak mezi sebou postavy mluví někdy až příliš moderním jazykem.

"Pokud máte rádi Zmizelou,

budete tuhle knihu milovat."

Jodi Picoultová


Kimberly McCreight
PŘÍPAD AMELIA

Ten den má Kate vyzvednou svou patnáctiletou dceru po vyučování. Když však ke škole dorazí, je na místě už záchranka a policie. I oni jsou tu kvůli Amelii - ta totiž skočila ze střechy budovy...
Několik dnů po pohřbu se Kate vrací zpět k práci do advokátní kanceláře, když vtom jí přijde podivná zpráva z neznámého čísla. Kdosi jí píše, že smrt Amelie nebyla sebevražda. A Kate se rozhodne najít pradu. Nejen o tom, co se doopravdy přihodilo, ale kdo její dcera vlastně ve skutečnosti byla.


Vyjimečný historický

román o počátcích

židovství v Evropě


Luca Di Fulvio
DÍVKA, KTERÁ SE DOTKLA NEBE

Neodolatelný příběh o lásce a smrti, přátelství, nenávisti a odpuštění, i o naplnění životních snů. O tom, jak se mladý pouliční zlodějíček, který strávil dětství v pekle, změnil v neohroženého ochránce svobody. Jak se z židovského šarlatána stal uznávaný lékař. A z děvčete bez budoucnosti vlivná módní návrhářka. Odpověď se skrývá v Benátkách na počátku 16. století. Neboť v tamním labyrintu uliček a kanálů nejtajemnější laguny Evropy se rozvíjí fascinující panorama života...



Mám pro vás ještě bonus z nabídky knihkupectví Dobrovský.


Začnu opět detektivkou. Hedvábník - Druhý případ Cormorana Strika. Právě ji čtu, moc jsem se na ni těšila - je SKVĚLÁ! Opět. Protože první kniha Volání Kukačky, se také moc povedla - četla jsem ji jedním dechem! Robert Galbraith, což je pseudonym J. K. Rowlingové, vytvořil nového hrdinu. Ty Robertovy detektivky se zkrátka čtou samy.


Kam se ztratil autor rukopisu, který nikdo nesmí číst, ale každý se ho bojí?


Hedvábník

Robert Galbraith
(pseudonym J. K. Rowlingové)

Druhá kniha z řady vysoce oceňovaných detektivních románů s Cormoranem Strikem a jeho energickou mladou asistentkou Robin Ellacottovou, je strhujícím a čtivým příběhem. Když zmizí spisovatel Owen Quine, jeho žena se obrátí na soukromého detektiva Cormorana Strika. Zpočátku se domnívá, že se na pár dní někam vypařil - už to v minulosti několikrát udělal -, a po Strikovi jen chce, aby ho našel a přivedl domů. Jenže Strikovi během vyšetřování začíná být čím dál jasnější, že za Quineovým zmizením se skrývá víc...


Román, podle kterého byl natočen film - S láskou Rosie. Moc ráda bych si ho přečetla, protože jsem film podle něj neviděla. Kniha je výborně hodnocená s komentáři čtenářů, i samostatně - zkrátka - plný počet hvězdiček.


Knižní předloha úspěšného filmu.

Někdy trvá věky, než najdete toho pravého...


S láskou Rosie

Cecelia Ahernová

Nejlepší přátelé Rosie a Alex se musí vinou osudu rozloučit na neurčito, aniž by si dokázali navzájem přiznat pravdu o svých citech. Jejich přátelství pokračuje dlouhé roky pouze prostřednictvím e-mailů, dopisů a dlouhých telefonních hovorů, který si vyměňují přes oceán. Žijí své vlastní životy a hledají štěstí a "poklad na konci duhy". Přijdou na to, že ho mají na dosah ruky už dávno a dostane jejich láska druhou šanci?


A zase něco pro mladé čtenáře - Tlukot mého srdce a Nebe je všude.


Tlukot mého srdce

Alf Kjetil Walgermo

Amanda a Jenny jsou nerozlučné kamarádky. Ale když se ve třídě objeví David, Amanda se do něj bezhlavě zamiluje. Na jednom večírku se už už schyluje k jejich prvnímu polibku, jenže pak se náhle Amanda probouzí v nemocnici a neví, co se s ní stalo. Amandin svět se obrací naruby. A jak se k její nemoci postaví David a Jenny? Opravdu láska hory přenáší, nebo je to jen rčení, které nikdy nemělo žádný smysl?


Křehký a dojemný příběh o ztrátě a životě, palčivých pocitech bezmoci i lásce zároveň.


Nebe je všude

Jandy Nelsonová

Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Dosud žila spokojeně ve stínu své báječné sestry, ale teď je Bailey mrtvá a Lennie je tu najednou sama. Jako by někdo vypnul nebe. A navíc se zamiluje - poprvé ve svém životě a hned do dvou kluků. Jeden jí pomáhá vymanit se ze smutku, druhý ji do něj naopak uvrhává. Lennie se pokouší vypsat si duši na každý kus papíru, který najde, ale pomůže jí to najít tu pravou cestu?

Edgar Allan Poe - Havran a jiné básně

19. dubna 2015 v 16:36 | Nikinka |  Z mé knihovny
Havran patří mezi nejznámější básně všech dob,
a není divu, protože je jedním z nejvýznamnějších
děl romantizmu. Vypráví o tajůplné návštěvě černého
posla smutku u muže, který se zmítá v zoufalství po ztrátě
své nejmilovanější. Jejich ponurý dialog postupně
zesiluje vypravěčovu beznaděj...

Umělecká síla Havrana přivádí k vytržení stále nové gene-
race básníků, kteří se svými překlady znovu a nově pokoušejí
přiblížit k zvukové dokonalosti Poeova textu.

Některé jejich snahy v porovnání s originálem přibližuje
kniha nakladatelství Omega, která čtenáře seznamuje
i s dalšími, neméně zajímavými mystickými básněmi
z pera Edgara Allana Poea.



Doufám, že máte rádi poezii? Já ano, proto jsem
se rozhodla, že dnes přidám další knihu skvělého
Poea, tentokrát básně. Četlo se mi moc hezky.
Krom Havrana, jsou další básně moc krásné!
Nebo - s ohledem na autorův styl psaní,
jsem už zvyklá a líbí se mi to.

Děkuji své sestře, že ji sehnala a koupila,
protože přečíst si od Poea i básničky, pro mě byl
stejně pěkný čtenářský zážitek, jak tomu bylo
i s jeho povídkami.


With Or Without You

18. dubna 2015 v 16:55
With Or Without You, krásná písnička od U2, krásné video, s fotkami Michaela...
Myslím, že jednou, jsem toto video zveřejnila i 25.6. - letos asi také - píseň je krásná,
video se vám možná také bude líbit.



Lenny Kravitz - New York City

15. dubna 2015 v 16:17 | Nikinka
Lennyho poslední album Strut, jsem koupila mamce - jen tak pro radost. Abych se přiznala, myslím si, že je to výborný zpěvák, ale řekla bych, že to poslední album je nejlepší - slyšela jsem ho jako celek jen párkrát, ale už teď se mi líbí a už teď si písně pamatuji.
Přidávám jednu z nich, která je naprosto perfektní! Snad se vám bude také líbit.



Tak a dost!!

14. dubna 2015 v 14:25 | Nikinka
Vážení čtenáři,

přečtu si každý komentář, který mi napíšete. Některé, jako například ten loňský vulgární, od dědy, který si asi myslel, že je extra vtipný - a přitom způsobil jen problémy - takové mě mrzí a bolí... Obzvlášť, když si tenkrát jedna z mých čtenářek myslela, že si myslím, že to psala ona - to bolelo ještě víc. Dnes je mi to jedno, zapomněla a odpustila jsem.
CO VŠAK VÁŽNĚ NESNÁŠÍM, JSOU REKLAMY!!! V neděli mi přišla jedna na "super obchod" - fajn. Ale za pár hodin druhá? DVĚ V JEDEN DEN?! Co to je?! Strčte si je někam!!! Mě s nimi neobtěžujte, a tento blog s nimi laskavě nespamujte!! VŠECHNY JE MAŽU, ALE JEŠTĚ JEDEN TAKOVÝ KOMENTÁŘ A UŽ NEPŘÍJDE ŽÁDNÝ!!!
O žádné reklamy nestojím - ani o jednu, či dokonce o ČTYŘI. Zkrátka, ŽÁDNÉ REKLAMY.
Vím, že neovlivním, co mi sem kdo napíše, ale můžu zabránit dalším takovým reklamám, stejně jako jsem to loni udělala po přečtení onoho vulgárního komentáře, o kterém jen na okraj píši na začátku článku.
Prosím, nepište mi sem reklamní komentáře - jednak, články s nimi nemají nic společného, to zaprvé, zadruhé, nestojím o ně. Děkuji za pochopení.

George Orwell - Devatenáct set osmdesát čtyři

12. dubna 2015 v 17:03 | Nikinka |  Z mé knihovny
Dlouho jsem přemýšlela, zda sem tuto knihu vůbec dát. Je výborná, skvěle napsaná, ale je to úplně něco jiného, v porovnání s tím, co jsem ve svém blogu zveřejnila doposud. Velmi se mi líbila - čtení mě oslovilo a chytlo od od první kapitoly, ale nevím, jestli se tady najde někdo, kdo takové knihy čte, koho by ta kniha zajímala... Každopádně je výborná, poutavá, zajímavá! Rozhodně vám ji doporučuji!


Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod nadvládou všeobecné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a vede si tajný deník. Změna může nastat, když se seznámí s mladou Julií - nejdřív oba jen sní o boji proti systému, nakonec společně seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu.
George Orwell v knize přesně popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou totalitním režimům vlastní. V osobní rovině se rovněž dotýká témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa.
Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.

"Občané, kdo ještě nečetl Devatenáct set osmdesát čtyři, bude při nejbližší příležitosti anulován!"


George Orwell (1903-1950) patřil k nejvýraznějším spisovatelům a novinářům první poloviny 20. století. Souzněl se soudobými levicovými filozofickými proudy a prohlašoval se za socialistu, v případě Sovětského svazu však potěmkinovskou povahu socialistického režimu brzy prohlédl a ostře se proti němu vymezil. Originálně své politické myšlenky zpracoval v alegorické novele Farma zvířat (1945) a v dystopickém románu Devatenáct set osmdesát čtyři (1949). Velmi oblíbené byly a stále jsou jeho eseje, cestopisy a reportáže, např. Na dně v Paříži a Londýně (1933) a Hold Katalánsku (1938). George Orwell dodnes zůstává ikonou vzdoru vůči totalitním tendencím a politické manipulaci všeho druhu.


Tento román, byl Vánočním dárkem od mé sestry. Četla jsem jí už mezi svátky, přestože tady se objevuje až dnes. Je to vážně skvělá kniha, kterou vřele doporučuji každému, kdo ji ještě nečetl.
Pokud by někdo potřeboval přiblížit děj, na internetu je toho o této knize spousta. A jestliže se rozhodne si ji přečíst, pak mi napište, jak se vám líbila. Usmívající se

Michael Jacson - It Feels So Good

11. dubna 2015 v 18:48 | Nikinka
Dlouho jsem hledala něco, co bych sem mohla dát - chtěla jsem nějaké pěkné, nové video. Buď jsem hledala špatně, nebo zadala špatný výraz, ale nic, co by se mi líbilo, jsem nenašla... Takže přidávám video s písní od Sonique, které jsem sice už viděla, ale to mi v tomto případě vůbec nevadí. Usmívající se