Láska

Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně.
Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla.
Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se držet ji lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.
( z knihy Tenec jako sen )
Když láska bolí, je třeba ji léčit. Ne od ní utíkat.
( z knihy Příliš osobní známost )

Březen 2015

ACϟDC - Bad Boy Boogie (Angus Strip)

31. března 2015 v 15:25 | Nikinka
Podívejme se na jeho obvyklé sólo. Krom toho, že mu to fantasticky jde s kytarou - až zírám a pomalu nedýchám - umí i výborně pobavit! No, dámy, posuďte samy. Já se nikdy neubráním byť jen pousmání. Jednou jsme se totiž doma dívali na koncert, z něhož pochází tohle video - přítelkyně mého strejdy, se smála a smála, až to působilo nepřirozeně. No... Angus, je prostě boží!
Ať tedy takhle skvěle hraje a baví publikum dlouho, dlouho, dlouho! Protože je vážně skvělý!



Dnes slaví 60. narozeniny Angus Young

31. března 2015 v 15:25 | Nikinka |  ACϟDC
K AC/DC, mám od dětství velmi blízko - blíž, než k čemukoli jinému, ke komukoli jinému, co poslouchám. AC/DC, jsou mé dětství. Vlastně - rocková hudba je mi nejmilejší, láska k tomuto žánru a k této kapele, mi zůstala dodnes. Byla jsem na jejich hudbě vychovaná a dodnes tuhle radost sdílíme celá rodina - máme je rádi a rádi je mít budeme! Jsou skvělí - je to největší rocková legenda všech dob - právem.
Mají toho spoustu za sebou - všechno překonali a zvládli. Jejich hudba, byla vždycky dobrá, chytlavá - nedávno, jsem se svou sestrou souhlasila, když říkala, že jejich hudba, je ve stylu, který už za tu dobu poznáte a řeknete si: To jsou AC/DC.
Jsem moc ráda za to, že vydali nové album, které je naprosto perfektní - prostě v jejich stylu. Přeji kapele jen to nejlepší.

A mému nejmilejšímu - nejoblíbenějšímu ze všech - k jeho dnešním narozeninám, hodně zdraví, štěstí a mnoho dalších úspěšných let s kapelou.



Návštěvnost 193 - 196

31. března 2015 v 14:54 | Nikinka |  Návštěvnost blogu
Děkuji všem, kteří tento blog navštěvují. Moc si toho vážím.


Pondělí: 4
Úterý: 6
Středa: 9
Čtvrtek: 1
Pátek: 4
Sobota: 8
Neděle: 6
Celkem: 38


Pondělí: 6
Úterý: 8
Středa: 9
Čtvrtek: 6
Pátek: 4
Sobota: 6
Neděle: 7
Celkem: 46


Pondělí: 7
Úterý: 9
Středa: 4
Čtvrtek: 5
Pátek: 8
Sobota: 8
Neděle: 8
Celkem: 49


Pondělí: 12
Úterý: 7
Středa: 3
Čtvrtek: 6
Pátek: 4
Sobota: 7
Neděle: 11
Celkem: 50

Michael Jackson ft. Lenny Kravitz - Another Day

29. března 2015 v 14:59 | Nikinka
Když slyším Lennyho poslední album a porovnám to s tímto duetem... říkám si, jak je to možné? Písnička je dobrá, ale Lenny je také výborný v tom, co dělá zpěvák, což v ní prakticky neměl šanci ukázat - většinu - nebo spíše skoro celý text, zpívá Michael. Přestože je ta písnička dobrá, Lenny měl podle mého získat ke zpěvu více prostoru - je skvělý - co skvělý - je víc než jen to.



Novinka z Edice světový bestseller - Na co Alice zapomněla

26. března 2015 v 17:43 | Nikinka

MŮŽE VÁS SNAD POTKAT

NĚCO LEPŠÍHO

NEŽ ZTRÁTA PAMĚTI?



Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě
pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě
se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví,
že se jí z paměti právě vymazalo destet let života a že je ve skutečnosti
devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas
v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami,
jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně
změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla,
že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná
vůbec vzpomenou na svoje tři děti - ne, Alice se najednou
vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí,
se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala
tím člověkem, kterým bývala?


Od autorky Bestseleru Manželovo tajemství.

Žádejte ve svém knihkupectví, v Knižním klubu a na www.bux.cz


Manželova tajemství, je autorčina první kniha, která u nás vyšla. Mam ji koupenou, ale ještě jsem se nedostala ke čtení, protože ji právě čte mamka. Zná te to - s prací, na čtení moc času není, takže to potrvá, než se ke knize dostanu. Sama nemůžu číst denně, protože na to teď nemám čas. Ale není to z rodinných důvodů, jak si někdo může myslet - už se to jednou stalo - když jsem se mimochodem zmínila, že chápu, když někdo nemá čas (chtěla jsem se jen zastat jedné blogerky, ale bohužel se mi to nevyplatilo), protože ho kolikrát sama z různých důvodů nemám. Už jsem se nenamáhala s vysvětlovaním, že moje mizerná aktivita na mém blogu, není kvůli rodinným důvodům - já sem vlastně prakticky můžu třeba jen na pět minut, le když nemám o čem psát, říkám si, že tu nemám co dělat. Nebo se sem nedostanu - ale rodinné důvody? To rozhodně není příčina moji neaktivity. Někdy se mi sem taky jen prostě nechce. Nebo vážně nemám čas - ale to nevadí, protože když si najdu chvilku a mám co napsat, tak prostě píšu.

Romantika, kterou miluje svět

23. března 2015 v 17:11 | Nikinka

JOJO MOYESOVÁ

jak ji znáte


STŘÍBRNÁ ZÁTOKA
Lisa McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží - když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legandární lovkyně žraloků a Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, brzy začne ohrožovat Lisino rozhodnutí už nikdy se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...

Předchozí bestsellery nyní v paperbacku

Žádejte ve svém knihkupectví, v Knižním klubu a na www.bux.cz


Předchozí knihy jsem četla - obě najdete v rubrice Z mé knihovny. Kniha Než jsem tě poznala, byla moc krásná. Autorka příběh o Williamovi, který po aotonehodě ochrnul - je kvadruplegik, napsala velmi pěkně - tak citlivě, dojemně, že jsem od poloviny knihy, plakala i já, která moc dobře vím a chápu, o čem jsem četla - ten příběh, mi nebyl ani trochu cizí. Naopak, byl mi velmi blízký, takže jsem se do Willovy situace a jeho pocitů, dokázala vžít - protože já sama, mám DMO už od narození. I přestože vím, jak je život s tělesným postižením těžký, celou doby jsem doufala, věřila, že společně s osobní asistentkou Louisou, která se o Williama starala a časem se do něj zamilovala, Will bude bojovat, že pochopí, že má proč žít, že to nevzdá, protože jsou na to dva a Lou, mu chce pomáhat dál - prostě stojí při něm v dobrém, ale i v tom horším... Doufala jsem tak, až jsem nakonec u smutného konce, brečela jako želva. I člověka, který to zná, který o tom ví své, to dostalo - byla jsem z toho úplně v háji. Ještě dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, proč to vlastně udělal - narozdíl ode mě - ač je to smyšlená postava - poznal normální život, takže když se mu od základů změnil... prostě takhle žít nechtěl.
Druhá kniha - Poslední dopis od tvé lásky, to už bylo ve srovnání s první knihou, něco jiného. Přesto to byl krásný a silný příběh, o lásce, nevěře a ztrátě s dojemným koncem.
S Jojo Moyesovou, mám velmi dobré zkušenosti, takže druhou a třetí knihu jsem si koupila bez váhání. Rozhodně se moc těším na její další knihu. Píše takové příběhy, jaké snad umí psát jen John Green. Píše s takovým citem, s jakým takové knihy, umí psát ještě jednou jen John Green. A ještě nikdy mě nic, co jsem kdy četla, nedojalo tak, jako právě knihy Jojo a Johna. Snad už jen dojemné osudy Taťány a Alexandra z románové legendární ságy Měděný jezdec, Taťána a Alexandr a Letní zahrada. Krutá válka, která Alexandra hodně poznamenala. Oba přišli o své nejbližší - prožili si mnoho nepěkného, ale jejich láska, to všechno vydržela. Nemohu jinak, než včele doporučit!

Nestíhám...

22. března 2015 v 16:51 | Nikinka |  Novinky
Moji milí čtenáři,

tento týden byl velmi náročný - když nepočítám víkend, byla jsem doma jen dva dny. V pondělí jsem byla s mamkou a sestrou na návštěvě u tety, v úterý zase na nákup a v Bontonlandu - já jsem tam vždyky jako v sedmém nebi - miluji hudbu - musím se přiznat, že přestože mám plný přehrávač různé hudby, přesto mám pořád radši, když držím v ruce krabičku, kterou si doma dám k ostatním CD. Příští měsíc si chci koupit Kasian - jejich poslední album jsem ještě neslyšela, ale čtyři písně s klipy už ano, takže bych moc ráda slyšela i zbytek. Vám jsem tady přidala klip k písni Bow - DOKONALÁ a jak jsem se shodla se sestrou, tak ne jen ta píseň, ale i samotný Sergio! Už tu kapelu posloucháme dlouho na to, abychom si zvykly a já se do jejich stylu a hudby zamilovala s prvním poslechem první písničky - máme všechny alba, chybí nám to poslední - bohužel, Bontonland je až v centru Ostravy, kde nemáme tak často cestu, ale neštěstí je i v Karolíně, tak pojedeme tam - těším se! Koupila jsem mamce posledního Lennyho Kravitze, protože si ho přála, tak ho má - je to to nejlepší album z těch, které jsem od něj slyšela - prostě opět SKVĚLÉ! A protože potřebovala boty na jaro, řekla jsem si, že mamce udělám radost a nějaké jí koupim. V pátek, jsme byly zase v Ostravě - tři dny v týdnu jen v Ostravě! Tentokrát s tetou - potřebovala si koupit bundu a chtěla poradit, tak jsme chodily po obchodech, zašly si na kafe - prostě dámská jízda, která se tetě líbila - prý to brzy zopakujeme. Taky se těším.
O víkendu jsem ráda, že mám klid, protože celá Avion a Ikea, mi dali zabrat - teta se pořád ptala: "Dobré, v pohodě, můžeš ještě?" Až to bylo divné - když už mě bolí nohy, řeknu. Ono nejde o nohy, jako spíš o ruce - ty s berlema dostanou zabrat nejvíc, ale když si zvyknete, už vydržíte - což já na obchody zvyklá jsem, takže to ujdu všechno vždycky. Prostě jsem v pohodě.
Dočetla jsem knihu a připravuji další články, ale jelikož byl tento týden pořádně živý, nestačila jsem ani jedno z toho připravit ječtě tento měsíc - pokud by vám to tedy nevadilo, nechala bych to na duben. Moc by mi to pomohlo, protože se teď dělím o svůj notebook se sestrou, takže sem nemůžu tak často. Ale do konce měsíce, blog připraven je. Pak to nějak budu muset zvládnout postupně.
Přeji vám krásný zbytek víkendu. Mějte se hezky...

Vaše Nika

O filmu Gone Girl Zmizelá

20. března 2015 v 16:23 | Nikinka
Knihu, posle které je tento film natočet, jsem nečetla. Film jsem si koupila... A jsem nadšená! Je zajímavý, napínavý... prostě podle mého dost dobrý - jak jsem viděla, budu to muset dohnat a knihu si přečíst. Už dlouho jsem neviděla tak dobrý film, jako je právě thriller Zmizelá.


Amy se ztratila v den pátého výročí svatby s Nickem. Vše naznačuje, že nezmizela dobrovolně. Zoufalý manžel organizuje rozsáhlé pátrací akce a snaží se dělat vše možné pro to, aby se jeho žena našla. Pokud možno živá. Paralelně s tím probíhá policejní vyšetřování, které kromě Amy hledá i člověka, jenž má její zmizení na svědomí. Všechny stopy, nalezené důkazy a svědectví Amyiných blízkých ale ukazují právě na Nicka. Kdo to vlastně je? Trpící oběť zločinu, nebo cynická zrůda, která vodí policii i veřejnost za nos, aby ze sebe sňala podezření? Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A co se vlastně stalo s Amy? Na znepokojivé otázky se vrší další a odpovědi zoufale chybějí. Trpí tím především Nick, který se z miláčka médií proměnil ve veřejného nepřítele číslo jedna. Dobře ví, že když se Amy nebo strůjce jejího únosu nenajdou, ponese si cejch až do konce života, který možná stráví za mřížemi. Pokud ovšem nemá Amy skutečně na svědomí.


Ti, kteří film viděli, už vědí, oč celou dobu jde, jak dopadne... Ač jsem knihu nečetla, celý film jsem sledovala se zaujetím a htala jsem to - pořád jsem ale nemohla uvěřit tomu, že by Nick byl vrahem - působil po celou dobu vyšetřování tak klidně... To spíše jeho žena - ta se mi od samého začátku nezdála - připadala mi divná. Nakonec, přestože jsem si opravdu nepřipouštěla, že by ji manžel zabil, jsem byla překvapená - jeho žena, je totiž ta největší mrcha, jakou si dovedete představit. Mrcha jedna! Jak já nadávala! Vážně by mě nenapadlo, že dokáže být taková svině - Nickova sestra, ji neměla ráda, ze svého manžela, Amy dělala kdoví jakého hajzla, přitom sama - sama byla vypočítavá. Chudáka Nicka, nakonec policie obvinila z vraždy - pravda však nakonec zvítězila - docela by mě zajímalo, co by Amy stihla ještě udělat, kdyby byl ten film o půl hodiny delší? Ona se snad totiž nebála ničeho! Tolik toho udělala, tolik toho měla na svědomí, včetně toho, že na svého manžela, chtěla hodit svou vraždu - na konci jsem byla zděšená - slovo "mrcha", jsem si pro sebe říkala snad každou chvíli, potom co jsem viděla ke konci filmu, a vlastně už když se to začínalo vyjasňovat, mě vážně napadlo, co by se stalo, kdyby ten film ještě pokračoval. Každopádně - bylo to perfektní a velmi napínavé. Tak dobrý film, už jsem dlouho neviděla.



Moje dětství...

18. března 2015 v 17:23 | Nikinka
Některých z vás mládí.
Nedávno tohle mamča vytáhla - parádně jsme si zavzpomínaly na to, když jsme já a moje sestra, byly malé...
Bože - to je paráda! Mělo to šmrnc - ne jako ty dnešní stěnolezy!



Návštěvnost 189 - 192

16. března 2015 v 19:12
Děkuji všem, kteří můj blog za poslední měsíc navštívili.

Pondělí: 8
Úterý: 5
Středa: 11
Čtvrtek: 9
Pátek: 10
Sobota: 9
Neděle: 6
Celkem: 58


Pondělí: 4
Úterý: 7
Středa: 4
Čtvrtek: 5
Pátek: 5
Sobota: 7
Neděle: 6
Celkem: 38


Pondělí: 12
Úterý: 6
Středa: 3
Čtvrtek: 4
Pátek: 7
Sobota: 9
Neděle: 10
Celkem: 51


Pondělí: 8
Úterý: 12
Středa: 5
Čtvrtek: 16
Pátek: 9
Sobota: 11
Neděle: 9
Celkem: 70