Láska

Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně.
Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla.
Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se držet ji lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.
( z knihy Tenec jako sen )
Když láska bolí, je třeba ji léčit. Ne od ní utíkat.
( z knihy Příliš osobní známost )

Leden 2015

Pro ty, kteří rádi čtou

29. ledna 2015 v 17:00 | Nikinka
V Novém roce, první číslo katalogu Knižního klubu.
Mám tu pro vás pár titulů, které by se mohly líbit, ač vybrat je, bylo opět těžké, protože z mého pohledu, je to úzký výběr. Přesto tu něco mám.



Pro ty, kteří mají rádi romány, tady mám novinku mé oblíbené spisovatelky Jojo Moyesové - Stříbrná zátoka. Kniha vychází v Edici světový bestseller. Zajímavá by také mohla být kniha Pohodlné lži.


Bestseller dvojnásobné

vítězky Romantic Novel

of The Year Award


Jojo Moyesová
STŘÍBRNÁ ZÁTOKA

Lisa McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží - když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenže pak přijde Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legandární lovkyně žraloků a Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A ačkoliv je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, brzy začne ohrožovat její rozhodnutí už nikdy se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...



Jedno dítě, tři matky,

dva otcové a nespočet lží


Randy Susan Meyersová
POHODLNÉ LŽI

Vynikající psychologický román. Když Tia zjistí, že je těhotná, její ženatý milenec Nathan románek ukončí s tím, že by si měla nechat dítě vzít. To však Tia odmítá. V hrůze, že by jí miminko neustále Nathana připomínalo, dá holčíčku k adopci a malá Savannah se dostane do rodiny Petera a Caroline, která sice svou adoptivní dcerku miluje, ale taky jí velmi záleží na její kariéře. Když pak Nathanova manželka jednoho dne objeví v poště dopis se zpáteční adresou Tii, jenž jejich rodinu už jednou téměř zničila, obávlku otevře. Čeká všechno možné, ale rozhodně ne to, že z obálky vypadnou fotografie malého děvčátka podobného jejímu synovi...



Pro milovníky napětí, zde mám thrillery Škůdce a Oživovatel.


Je spousta

příčin,

proč zemřít

v nemocnici -

a onemocnět

je jen jeden

z nich...


Kelly Parsons
ŠKŮDCE

Steve Mitchell má všechny vlastností tipického chirurga: je ambiciózní, sebevědomý, chytrý. Dokončuje postgraduální pobyt v univerzitní nemocnici, dohlíží na skupinu stážistů a ocitá se na nejlepší cestě získat vytouženou práci. Má krásnou ženu, dvě malé děti. Čekala by ho skvělá budoucnost, kdyby... kdyby jeden z jeho pacientů náhle nezemřel, navíc nepřirozenou smrtí. A kdyby pachatel toho zločinu nezačal se Stevem hrát vražednou hru. Hru, která může Steva připravit o kariéru i o manželství. Ale také - a především - další nevinné o život... "Přesvědčivý, působivý a děsivý," tvrdí o tomto lékařském thrilleru a zároveň debudu Kellyho Parsonse - který jako lékař nemocniční prostředí dobře zná - bestsellerista Harlan Coben.

Oběti naposledy otevřou oči

a usvědčí svého vraha...


Seth Patrick
OŽIVOVATEL

Jsou s to oživit lidi, kteří nedávno zemřeli, a pak je nechat pronést svědectví o vlastním skonu... Říká se jim reviveři, oživovatelé. Zprvu vyvolali nedůvěru, nakonec je však společnost akceptovala - výpovědi mrtvých byly povoleny v soudních síních a forenzní oživování se stalo součástí policejního vyšetřování. Reviver Jonah Miller je jedním z nejlepších oživovatelů. Během jednoho hovoru s obětí brutální vraždy však ucítí, jak ho něco pozoruje. Čeká. Pak je zabit Daniel Harker, první novinář, který na oživování upozornil veřejnost, a Jonah je záhy vržen do honby za odpověďmi. Společně s Harkerovou dcerou Annabel objeví dlouho skrývané a dávno zapomenuté pravdy, jež zpochybní vše, čím se Jonah doposud řídil...



Světová literatura. Mám tu novinku od Murakamiho. Haruki, tentokrát napsal další povídku Podivná knihovna, kterou stejně jako knihu Spánek, doprovázejí nádherné ilustrace Kat Menschik.



Haruki Murakami
PODIVNÁ KNIHOVNA

Chodíte si půjčovat knihy do knihovny? Mladík si jako obvykle odskočil navečer do místní knihovny: vrátit knížky a jiné si půjčit. Ten den už se ale domů nevrátí. Knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná němá dívka. Tuhle noční můru sice nakonec zažene denní světlo, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív. Haruki Murakami jako mistr záhadných, surreálných témat. Barevné ilustrace Kat Menschik.



Závěrem knihy pro mladé - YOLI. Mám tady Život jedna báseň, Prozřetelnost a Nástroje smrti 6: Město nebeského ohně.


Když ztratíte

naději, že se

váš život

někdy změní

k lepšímu...



Colleen Hooverová
ŽIVOT JEDNA BÁSEŇ

Osmnáctileté Layken zvané Lake nečekaně zemřel otec, a přestože jeho ztrátu bolestně prožívá, stává se oporou matce i malému bratrovi. Zvlášť když se rodina musí stěhovat přes celou zemi. A na novém místě, kde Lake neočekává vůbec nic dobrého, pozná Willa, kluka ze sousedství s jedinečným smyslem pro humor a vášní pro poezii. Začínající vztah však ukončí šokující odhalení... Další romantický příběh od Colleen Hooverové, autorky bestselleru Bez naděje.


Jamie McGuire
PROZŘETELNOST

Strhující paranormální romance plná napětí. Studentka Nina Greyová se dostane do ohniska války mezi nebem a peklem. Otřesená náhlou smrtí svého otce se s Jaredem seznámí náhodou... nebo si to aspoň myslí. Přestože ji ten pohledný a trochu tajuplný mladík přitahuje, je vůči němu podezřívavá. A když přibývají otázky bez odpovědi, Jared riskuje, aby si udržel ženu, nad níž má bdít - a prozradí jí tajemství, o němž přísahal, že je bude chránit...


Cassandra Clareová
Nástroje smrti 6:
MĚSTO NEBESKÉHO OHNĚ

Na svět lovců stínů padl chaos a temnota. Clary, Jace, Simon a jejich přátelé se musí spojit proti největší hrozbě - Claryinu bratrovi, který přešel do útoku a systematicky zasévá rozkol. Mění lovce stínů v děsivé bytosti, rozvrácí rodiny a jeho temná armáda se stále zvětšuje. Nic ho nemůže porazit - leda by se někdo odvážil do světa démonů...



Co z toho doporučit? Mám velmi dobré čtenářské zkušenosti s Jojo Moyesovou. Její knihy, jsou SKVĚLÉ, takže Stříbrná zátoka, rozhodně je v mé knihovně. Zaujala mě kniha Pohodlné lži, kterou si díky slevě pro VIP členy, mohu koupit levněji, než je běžná klubová cena. Totéž platí i pro knihy Škůdce a Oživovatel - i tato kniha je tentokrát pro VIP členy. Podivná knihovna - tuto knihu, jsem stejně jako už dřív Spánek, koupila své sestře. Další knihy jsou na pokračování - Prozřetelnost - to netuším, do čeho jdu, ještě se podívám. Život jedna báseň je další ze dvou knih - předcházejí jí Bez naděje a tuším Ztracená naděje. U Nástrojů smrti, není co řešit - četla jsem pět předchozích knih. Tahle už na mě čeká v knihovně.



P.S. Hodí se to sem, tak toho využiji - dívala jsem se na tu knihu Hudba Kompletní obrazové dějiny... no... já osobně, jsem velmi zklamaná - jak miluji knihy, tak za tuto, bych nedala ani osm a už vůbec ne plných devět stovek! Je to takové na můj vkus - jak to napsat? - holé - nic moc, čekala jsem víc, a to i v tom, jak je kniha celkově upravená... Za tu cenu, to já osobně mít nemusím a ani nechci, po tom, co jsem viděla. Namísto toho, si asi koupím Kroniku rocku - všechny rockové legendy od AC/DC, Rolling Stones, ZZ Top a další - prostě šest set přehledných stran - krásně napsaná a přehledná kniha - sice stojí skoro tisícovku, ale celková úprava je krásná - mnohem lepší.

Radiohead - Idioteque

27. ledna 2015 v 18:16 | Nikinka
Jdu vás pozdravit a přidávám svou oblíbenou píseň. Dnes jsem doma se sestrou, tak můžu bezstarostně brouzdat po internetu a nikomu to nevadí - podařilo se mi dokončit článek, který se tu do konce týdne objeví.

Snad se vám ta píseň také líbí?



Nestíhám...

25. ledna 2015 v 16:46 | Nikinka |  Novinky
Omlouvám se všem svým věrným čtenářům, že jsem o sobě nedala vědět dřív. Mám se dobře - nebo spíš v rámci možností. Zkrátka žiju, ale nestíhám. Vše, co tu od začátku roku je, jsem připravovala dopředu - dnes jsem tomu ráda, protože za poslední týden, stihnu stěží to, co musím, ostatní nestíhám - nemám možnost, nemám šanci. Připadám si jako v blázinci! Nevím, jak dlouho tohle vydržím.
Minulý pátek, nám babička odjela do nemocnice - už má operované i druhé koleno, tak snad to teď bude lepší. Ve čtvrtek, jsem byla po dlouhé době na facebooku - mamka jela do Ostravy pro sestru, která se tam sešla s kamarádkou a protože nestihla autobus, přespala u babičky... Teta má něco s nohou, nemůže řídit, tak se s mamkou chtěla vidět - že může při cestě, vzít Denisku domů. Tak jela. Já jsem zůstala doma - nebylo mi dobře, tak jsem si řekla, že když už nemůžu jet taky, hodím prádlo do pračky, a než se vypere, budu chvilku brouzdat po internetu - nejdřív blog, pak se podívám na facebook. Byl tam můj spolužák - nejlepší kamarád, pračka stále prala, tak jsme si povídali - co slovo, to hláška a spousta vysmátých smajlíků - je to veselá kopa, stejně jako já, když je čemu a s kým se smát. Povídali jsme si dvě hodiny, probrali vše. A co pračka? Ta už mezitím doprala - úplně jsem na ni zapomněla. Smějící se Bylo fajn, povídat si, ač jen přes facebool - slíbili jsme si, že se sejdeme. Už se těším, že to snad vyjde a já uvidím jednoho ze svých spolužáků, který je zároveň mým nejlepším kamarádem. Po dlouhé době, jsme měli oba čas, takže bylo fajn, popovídat si. Fakt to stálo za to - vždyť to píšu - srandy kopec a prádlo pořád v pračce. Smějící se
Zato v pátek - kdybych jen věděla, jaká "muka", mě čekají. Babička odjela, přišla prateta. Poklidit slepice a na hlídku - má zjevně pořád pocit, že mě musí hlídat. (Věře nebo ne, život s DMO, není jednoduchý, ale není to žádná katastrofa. Ano, jsou věci, které nezvládnu - například když chci někde jet, nebo k lékaři, bez doprovodu, se neobejdu, ale jinak, je to naprosto běžný život - až na pár maličkostí. Zkrátka, zvládám to tu - postarám se o sebe, i o psy, ohřeju si jídlo, najím se, uklidím - co zvládnu, to udělám bez jekéhokoliv problému). Už i babička pochopila, že si vystačím a když potřebuji pomoct, řeknu si. Teta ne, ta mě hlídá - abych nespadla a tak podobně, ale já už nejsem malá! Zvládnu se o sebe v rámci svých možností, postarat sama. Řekněte mi, je vážně tak těžké, pochopit to? Krom toho, teta neměla moc dobrou náladu - ostatně jako skoro vždy - teď to nemyslím ve zlém, ona je moc hodná, chápu, že mi chce pomoct, ale já si řeknu sama, když něco potřebuju, někdy má takovou náladu - tak špatnou, že to všechno dokáže přenést na vás - a máte hned po své skvělé náladě. V ten pátek, to stálo za to! Místo obvykláho harmonogramu dne, jsem se dívala pět hodin na televizi - nepřeháním - PĚT HODIN! Vážně. Takže jsem poznala náplň jejího dne - NUDA, NUDA, NUDA, dívat se tak dlouho na televizi - já, která ji celý den nezapnu? NUDA!! Myslela jsem, že z toho zblbnu. To samé, se opakovalo v sobotu, i v pondělí - to si to měla šanci zkusit i sestra. Ale to není to nejhorší, co jsem tu za ty dva dny, musela strpět.
Nemám šanci sem nahlédnout, když je tady, takže to nějak stíhám - netuším, kdy, co bude, ale pokusím se, stihnout to. Už jsem si koupila poslední knihu Nástrojů smrti, také chystám další článek, takže to vydržte. Ozvu se až to půjde. Mám vás ráda

Vaše Nika

NOE Trailer

21. ledna 2015 v 17:14 | Nikinka
Pod stromečkem jsem krom jiných dárků, našla od své sestry tento nádherný biblický příběh. Pokud to někdo neviděl, určitě se podívejte. Nám všem se moc líbil, věřím, že i vám se bude líbit.


Cassandra Clareová - Nástroje smrti 5: Město ztracených duší

18. ledna 2015 v 17:03 | Nikinka |  Z mé knihovny

NÁSTROJE SMRTI

MĚSTO ZTRACENÝCH

DUŠÍ



Pro Clary, Jace a Simona boj dosud neskončil.
Lze získat zpátky to, co bylo ztraceno?
Jaká cena za lásku je příliš vysoká?
Ve Městě ztracených duší temnota houstne
a nic není takové, jaké se zdá.


Jace zmizel. Spolek si dělá starosti kvůli Sebastiánovi: jak se stalo, že se vrátil do života, kam se ztratil a co se chystá podniknot dál. Všichni se snaží na někoho svalit vinu a také zjistit, jak můžou nejlépe ochránit lovce stínů i zbytek světa před hrozícím nebezpečím. Clary však záleží jen na jediném - Jace zmizel. To, o co tenkrát požádala anděla Raziela, umožnilo Lilith, aby Jace ovládala, takže Clary ho teď musí najít a znovu ho zachránit.
A když se Jace nečekaně objeví v Lukeově domě i se Sebastiánem, Clary zbývá jediná možnost - jít s ním. Jace a Sebastián jsou nerozlučně spjatí, a když zemře jeden, zahyne i ten druhý. A tak se Clary rozhodne přestírat, že se přidává k jejich temným plánům, zatímco její přátelé zoufale hladají způsob, jak přetnot pouto mezi oběma mladíky.
A zatímco se Clary snaží zjistit, co mají ti dva za lubem, musí si neustále připomínat, že ten Jace, kterého vidí teď, není chlapec, do kterého se zamilovala. A než tenhle boj skončí, skoro každého - Clary, Simona, Aleka - čeká těžká zkouška lásky a důvěry.


Cassandra Clareová se narodila v roce 1973 americkým rodičům v Íránu a v dětství se s rodinou hodně stěhovala. Než jí bylo deset, žila mimo jiné v Anglii, ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích se na čas usadila v Los Angeles a v New Yorku a pracovala jako reportérka pro různé časopisy, včetně bulvárních. Od roku 2006 se naplno věnuje psaní.
Je autorkou mezinárodně úspěšné série Nástroje smrti a triologie Infernal Devices (Pekelné stroje). Jejích knih se celosvětově prodalo více než 20 milionů výtisků a byly přeloženy do 35 jazyků. Cassandra žije v Amherstu ve státě Massachusetts s manželem a třemi kočkami. Navštívit ji můžete na stránkách Cassandraclare.com. Více informací o světě lovců stínů pak najdete na webových stránkách Shadowhunters.com.


Předposlední kniha série Nístroje smrti byla opět perfektní. Dokonce bych řekla, že je to druhá nejlepší kniha z celé série. Bylo to napínavé a zakémavé čtení. Až mě mrzí, že zbývá ještě jen jedna kniha. Rozhodně se těším na pokračování, které bude jistě stát za přečtení a celou šestici knih dobře završí.

SKVĚLÁ!

15. ledna 2015 v 16:20 | Nikinka
Album už jsem slyšela asi patnáctkrát - je skvělé, ale do písně Dogs of War, jsem se zamilovala!
Doufám, že video půjde, protože když jsem tuto píseň vkládala na svůj soukromý facebookový profil, z důvodu autorských práv, nešla přehrát...

Připravuji další článek - přišel katalog, jsem opět VIP členem, takže si připravím článek a pokusím se vybrat nějaké pěkné knížky, které by se mohly líbit i vám. Já osobně už se na některé z nich moc těším a jsem ráda za VIP nálepku na naší členské kartičte, protože mohu opět celý rok vybrané tituly, nakupovat se slevou.
Mamča už si ze mě dělala srandu: "To my splníme hned, jak tam poprvé v letošním roce pojedeme a budeme zase VIP i příští rok." No asi ano - jen v tomto katalogu, jsem si vybrala knihy za 1500,-, ale všechny si je nekoupím hned, samozřejmě, pěkně postupně.
P.S. A když už jsem u toho, mám i zálusk na jednu knihu, jenže cenově je teď pro mě po Vánocích nedostupná, ale plánuji si koupit krásnou knihu Hudba, kde je všechno - nástroje,... a prostě všechno, napříč žánry, některým hudebníkům, jsou tam věnovány obsáhlejší medeilonky - samozřejmě nechybí krásný obrázkový doprovod a Michael Jackson u Hudba vstupuje do popu, nebo jak zní ten titulek. Ještě se podívám - trochu tu knihu prolistuji, ale moc bych si ji přála.

Líbí se vám písnička? A jaký máte popřípadě názor na AC/DC vy?



Nový začátek?

13. ledna 2015 v 18:03 | Nikinka |  Novinky
Vůbec jsem nepočítala s tím, že tu po Novém roce budu, takže jsem si nepřipravila žádný článek během měsíce, takže pojedu pomaloučku a doženu, co jsem před Vánoci nestihla.


Vůbec netuším, jak to letos s blogem bude. Vzhledem k tomu, kolik článků jsem celkově napsala loni, i k tomu, že to rozhodně nepřesáhlo rok 2013... a vlastně i vzhledem k tomu (přiznávám), že první tři měsíce v minulém roce, jste mohli číst kapitoly příběhu, o kterém letos zatím neuvažuji a nejspíš uvažovat nebudu, pak tedy musím přiznat, že mi aktivitu a celkový počet článků, zvýšily právě jednotlivé kapitoly. Ostatní měsíce byly slabší, některé slabé. Přiznávám, že kdybych celou dobu nepsala, asi by takhle vypadaly celé poslední dva roky, protože se školou a s internátem, jsem to nestačila, zvolnila jsem, což mi zůstalo. Pochybuji, že ještě chytnu tempo, se kterým jsem začínala.
Mám však radost, že jsem přes to všechno, nevynechala ani jeden měsíc v roce. Ač vím, že se to klidně stát může. Pokud bych třeba jela letos do lázní a nestihla něco připravit, pak by blog jednoduše nějakou dobu, nebyl aktivní.


V loňském roce, jsem více psala do rubriky Z mé knihovny a taky omezila některé jiné články. Doufám, že jste tuto změnu přijali, že vám nevadí. Letos, bych si to představovala tak, že definitivně svůj blog, budu vést tak, jak ho vedu, s tím, že bude v případě problému, spolupracovat.
Kdyby kdykoli, cokoli, pište. Kdyby jste měli také nějaké napady, jak vylepšit obsah blogu, klidně napište. Kdyby byl nějaký problém, ozvěte se. Kdyby byly nějaké otázky, ptejte se. Vše ostatní, se pokusím, co se vašich nápadů týče, splnit.


Jen jednu velkou prosbu na vás mám, a to tu, že prosím, aby adrsa mého blogu, ani jakýkoliv článek, nebyli na jiných stránkách. Žádám o to, protože se přesně tohle stalo. Nestačila jsem zírat! Na ask.fm - bylo to hned pod stránkou mého blogu (občas se nepřihlašuji, pouze nahlédnu, co se děje u mě a u vás nového). Proto důrazně žádám, NEZVEŘEJŇUJTE MŮJ BLOG, ANI JEHO OBSAH. Děkuji.

Jestli mám pokračovat, tak od začátku. Jestli mám pokračovat, tak bez toho, aniž bych jedinlrát musela pomzslet na březten 2014. A jestli mám pokračovat, tak bych nerada našla svůj odkaz, či jakýkoliv obsah blogu, na jakýchkoliv stránkých, ale především na jednom z profilů uživatelů ask.fm.
Doufám, že se to víckrát nebude opakovat. Je to hodně nepříjemné, protože jsem s majitelkou té stránky definitvně skončila, takže očekávám, že je to oboustrané. A snad, pokud to čte, to bude respektovat. Byla bych za to vděčná.
Chci začít znovu, a pokud možno, tak se čtenáři, kteří tu budou spokojení a bez těch, kteří mi ublížili - nezajímá mě už nic z toho, co píše konkrétně jedna z vás, kterou jsem si sama a dobrovolně smazala, takže bych byla ráda, kdyby to platilo i na druhé straně.
Nezbýví než doufat, že se to bude respektovat.

Cassandra Clareová - Nástroje smrti 4: Město padlých andělů

10. ledna 2015 v 18:42 | Nikinka |  Z mé knihovny

NÁSTROJE SMRTI

MĚSTO PADLÝCH

ANDĚLŮ



Láska.
Krev.
Zrada.
Pomsta.

Ve Městě padlých andělů je toho
v sázce víc než kdy předtím.


Velká válka skončila. Šestnáctiletá Clary Frayová se vrátila do New Yorku a budoucnost se zdá být růžová. Prochází výcvikem, aby se mohla stát dobrou lovkyní stínů a používat své jedinečné nadání. Její matka se vdává za svojí životní lásku. Mezi podsvěťany a lovci stínů vládne mír. A co je nejdůležitější, Clary konečně chodí s Jacem.

Nic ale není bez kazu.

Někdo vraždí lovce stínů, kteří patřili do Valentýnova Kruhu, a vytváří tak mezi podsvěťany a lovci stínů napětí, jež by mohlo vést k druhé krvavé válce. Claryin nejlepší kamarád Simon jí nemůže pomoci. Jeho matka totiž právě zjistila, že je upír, a vyhnala ho z domu. Všude, kam se vrtne, se ho někdo snaží přetáhnout na svoji stranu a získat prospěch z kletby, která mu ničí život. Aby dosáhli svého, jsou zájemci o Simonovu přízeň ochotní udělat téměř cokoli. Zároveň Simon chodí se dvěma krásnými a nebezpečnými dívkami, z nichž ani jedna jedna nemá tušení o té druhé.

Když se jí Jace začne bez vysvětlení vzdalovat, Clary se rozhodne přijít na kloub tajemství, z něhož se stane její největší noční můra. Uvedla totiž do pohybu sled událostí, které by ji mohly připravit o všechno, co miluje.



Cassandra Clareová se narodila v roce 1973 americkým rodičům v Íránu a v dětství se s rodinou hodně stěhovala. Než jí bylo deset, žila mimo jiné v Anglii, ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích se na čas usadila v Los Angeles a v New Yorku a pracovala jako reportérka pro různé časopisy, včetně bulvárních. Od roku 2006 se naplno věnuje psaní.
Je autorkou mezinárodně úspěšné série Nástroje smrti a triologie Infernal Devices (Pekelné stroje). Jejích knih se celosvětově prodalo více než 20 milionů výtisků a byly přeloženy do 35 jazyků. Cassandra žije v Amherstu ve státě Massachusetts s manželem a třemi kočkami. Navštívit ji můžete na stránkách Cassandraclare.com. Více informací o světě lovců stínů pak najdete na webových stránkách Shadowhunters.com.



Už jsem četla pár knížek, kde pokračování, znamenalo katastrofu. V případě Nástrojů smrti, to však neplatí. Každá z těchto knih, má své kouzlo. Smekám před autorčiným umem, vtáhnout do děje a bavit až do konce. Knihám nechybí napětí, ani vtip.
Musím říct, že mě ten čtvrtý titul v sérii, nesmírně bavil. Bylo to opět zajímavé a napínavé. Mám pocit, že anotace, vám říká to podstatné, já do ní zasahovat nebudu. Mám toho moc, co bych napsala. Nechci prozradit příliš. Nechám to tedy tak, ale knihu a vůbec celou sérii, doporučuji.

Návštěvnost 181 - 184

9. ledna 2015 v 18:28 | Nikinka |  Návštěvnost blogu
Vím, že jsem u předchozí čtveřice psala, že je poslední - taky jsem to myslela vážně! Chtěla jsem všeho nechat - z mé strany, už bych neměla proč si svůj blog nechat. To, že ještě je, jsem udělala jen kvůli čtenářům.
V opačném případě - za sebe - můžu říct, že není důvod sem dál psát a držet to tu. Zažila jsem tu za poslední rok to nejhorší, co se dá zažít na internetu mezi cizími lidmi, které neznám a nic o nich nevím a naopak. Bylo to velmi nepříjemné a vyčerpávající. Nejhorší na tom celém však pro mě ještě teď je, že se za mě nikdo nepostavil a nezastal se mě, když jsem to potřebovala - je hrozné si uvědomit, že nikdo takový, tady tenkrát nebyl. Někteří mě moc zklamali. ZamračenýByl to pro mě nepříjemný rok - nejlepší by bylo se vším skončit, protože mi tuhle aféru tento blog stále připomíná a nejspíš připomínat bude.
Možná, že byla hloupost, pokračovat. Možná, že toho později budu litovat, nebo to nakonec přeci jen vzdám - tentokrát však bez jediného slova. Ale jsem tu - kvůli vám, kvůli sobě ne, já jsem zažila rok, který budu dlouho rozdýchávat.

Budu se snažit, zvládnou celý rok, budu doufat, že bude tentokrát klidný, že bude i další a další rok na tomto blogu.
Když se ohlédu zpět - začátky tady byly krásné - spokojení čtenáři, což mi ukazovaly nejen komentáře, ale i vysoká návštěvnost - nikdy nepochopím, proč byla tenkrát tak vysoká - někdy přes 600 za týden, jindy 200 lidí... V posledních letech - od té doby, co statistiky nešly a pak zase ano, je to podstatně menší... Kolikrát mě napadá - byl snad dřív o Michaela větší zájem než teď? Ale zase na druhou stranu, pokud jde o tento blog a jeho návštěvníky v oblíbených, měla jsem ho rozhodně delší - sposta z nich odešla a někteří už tento blog nenavštěvují, což mě mrzí, ale nic nenadělám.

Děkuji všem, kteří tento blog v minulém roce navštívili - moc si toho vážím! Také děkuji za tuto čtveřici - jsem moc ráda, že stále vidím čísla, ač nejsou velká - pro mě je důležité vědomí, že tu někdo byl. A toho si moc, strašně moc vážím. DĚKUJI.



Pondělí: 7
Úterý: 0
Středa: 18
Čtvrtek: 6
Pátek: 3
Sobota: 7
Neděle: 13
Celkem: 54


Pondělí: 8
Úterý: 9
Středa: 5
Čtvrtek: 7
Pátek: 5
Sobota: 3
Neděle: 13
Celkem: 50


Pondělí: 13
Úterý: 14
Středa: 4
Čtvrtek: 8
Pátek: 7
Sobota: 13
Neděle: 18
Celkem: 77


Pondělí: 10
Úterý: 9
Středa: 8
Čtvrtek: 0
Pátek: 4
Sobota: 5
Neděle: 9
Celkem: 45

Dnes slaví 62. narozeniny Malcolm Young

6. ledna 2015 v 18:42 | Nikinka |  ACϟDC
Co přát, kdybych měla možnost? Ze srdce jen to nejlepší. Mnoho lásky, ale především pevné zdraví, protože to je to nejdůležitější!