Láska

Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně.
Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla.
Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se držet ji lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.
( z knihy Tenec jako sen )
Když láska bolí, je třeba ji léčit. Ne od ní utíkat.
( z knihy Příliš osobní známost )

Květen 2012

Škola noci 2. Zrazená - Anotace knihy

31. května 2012 v 8:35 | Nikinka |  Škola noci 2. Zrazená
Dlouho jsem uvažovala, co bude v mém blogu po povídce, než se případně pustím do něčeho nového. Napadla mě opět nějaká knížka, ale tentokrát to bylo složitější, než s Označenou, nebo Příliš osobní známostí - tato knížka se Vám podle komentářů asi moc líbila a já jsem za to moc ráda, protože tu knížku jsem od té doby, co mi ji babička koupila už četla několikrát.
Se Školou nocí to bylo horší, když ji srovnám s Příliš osobní známostí, ten román Vás očividně bavil víc, nemám pravdu?
A proto teď asi nebudete moc nadšení, když Vám sem opět přináším Školu noci 2. Zrazenou a já to plně chápu, že knížku nebude číst každý, ale určitě se najde někdo, kdo čte fantasy stejně rád, jako já, já tuhle sérii knih čtu pravidelně díl za dílem a už mám posbírané všechny díly, které prozatím vyšly.
Myslím, že ten, kdo četl Školu noci 1. Označenou a líbila se mu, ten si rád přečte i další pokračování. Knížky na sebe navazují. Já jsem opravdu četla zatím všechny, které vyšly a když zhodnotím Zrazenu, se Školou noci 3. Vyvolenou, teprve v této části, série začne mít šťávu a to jsem si myslela, že takové věci, tam nebudou a ony tam JSOU. Každopádně nemám moc ráda detaily, raději dávám přednost i své fantazii, která je dost bujná Smějící se. Tak, že ji musím krotit, když se ocitnu v roli spisovatele já, to by tam musela být hvězdička s poznámkou: Číst až po desáté hodině večerní Smějící se.
Takže Vám po celou dobu, co se Škola noci 2. Zrazená, bude objevovat v blogu, přeji příjemnou zábavu a hlavně, aby jste to četli rádi, případně se ke knížce později i rádi vrátili…

Škola noci 2. Zrazená


Škola noci 2 Zrazená

Zoey Redbirdová si pomalu zvyká na upíří Škole noci a svědomitě se připravuje na roli předsedkyně elitní studentské organizace Dcery temnoty. Konečně má pocit, že někam patří, a dokonce má i chlapce. Možná i dva... Městem Tulsa však náhle otřese zmizení středoškolského fotbalisty, a když se jeho mrtvola najde poblíž areálu upíří školy, instinkt Zoey napovídá, že je to teprve začátek něčeho skutečně zlověstného.
Jako obvykle se nemýlí. Brzy přibude další hrůzná vražda, podezření padá na upíry a možná není tak docela neopodstatněné… Zoey proniká stále hloub do spleti intrik, ale zjišťuje, že je toho na ni příliš. To ale ještě netuší, že se její nejbližší zanedlouho ocitnou ve smrtelném nebezpečí a někoho z nich prostě zachránit nedokáže.
Zrazená přináší pokračování příběhu o napínavém osudu budoucí upíří velekněžky Zoey, který započal v Označené, první části světově úspěšné a populární Školy noci.


Tak, tolik anotace, teď menší úryvek z knihy…

Zhluboka jsem se nadechla a vybavila si jeho krev. Chutnala jako tekuté touha, teplá, hustá, elektrizující. Probudila v mém těle místa, která dřív nanejvýš lehce pootevřela oko. Právě tahle místa, po něm teď zoufale žíznila. Chci se napít jeho sladké krve, nechat ho, aby se mě dotknul, poznat jeho tělo, chuť…
Nezřetelný temný obraz se náhle naprosto nečekaně projasnil. Pořád tam byla tma, ale ta pro moje noční vidění nepředstavovala problém. Nejdřív jsem neměla potuchy, na co se vlastně dívám. Byla to nějaká divná místnost. Spíš než opravdický pokoj připomínala výklenek v jeskyni nebo v tunelu. Zdi byly klenuté a vlhké. Těch pár paprsků světla pocházelo ze špinavé začouzené lucerny, která visela na zrezivělém háku, jinak tam vládla naprostá tma. Leželo tam něco, co jsem zprvu považovala za haldu špinavého oblečení, ale vtom se to pohnulo a zasténalo. Už jsem se nemusela chytat stébla, spojení zesílilo. Připadalo mi, že se vznáším přímo v místnosti, a když jsem Heatha poznala po hlase, připlula jsem k němu blíž.
Ležel stočený do klubíčka na matraci, plné fleků.
Zápěstí a kotníky měl spoutané lepící páskou a z několika šrámů na krku a pažích mu tekla krev.

Tak já doufám, že tato ukázka stačila a že Vás alespoň trošku nalákala ke čtení celé kníky.....Usmívající se

Co Vás čeká v Červnu?

31. května 2012 v 8:35 | Nikinka |  Novinky
Červen nebude nic moc. Povídka skončila, takže budu muset něco připravit a abych pravdu řekla, sice jsem už začla, ale ještě jsem se nestačila dostat dál, než k první kapitole Ženy v černém - nemám čas a vůbec nestíhám...

Další věc je ta, že bohužel opět nebude v blogu žádná upravená fotka. Důvod? Stránka, na které jsem fotky upravovala je definitivně zrušená. Takže tento měsíc bude stát za velké kulové. Budou pouze videa, návštěvnost, plus nějaké články během týdne, Ženu v černém, se pokusím dopsat a hlavně se přesunout k další kapitole.... Je to docela tenoulinká knížka, ale kapitoly jsou velice obsáhlé, i když jich je pouhých dvanáct, na přepisování to není nic jednoduchého. Jedna kapitola, má i patnáct stránek, dokončím ji, ale pokud by Vám to nevadilo, na červen bych pro Vás připravila Školu noci 2. Zrazenou, ta je totiž online na internetu od první, až po sedmou část. Co se chyb v textu týče, je možné, že nějaké budou, nebojte, mám doma knížky a při kopírování text kontroluji podle knihy, takže kdyby se stalo, že něco bude chybět, hned to tam dopíšu.... Při opisování delších textů se někdy stane, že se neskopíruje celý, takže to zkrontroluji, abyste to měli celé....

Fotka měsíce

31. května 2012 v 8:30 | Nikinka |  Fotky
Konec měsíce je opět tady. Jako každý jiný měsíc, i dnes Vám sem dám fotku za měsíc Květen. Takže, je to fotka číslo 1. (40% a 2. hlasy).


Blog a jeho druhý rok...

29. května 2012 v 0:00 | Nikinka |  Novinky
Ač je to k nevíře, dnes jsou tomu již dva roky, co jsem založila tento blog. Dva roky existence tohoto blogu - neuvěřitelné, ale je to tak a já jsem za to neskutečně moc ráda!
Proč tato stránka vlastně vznikla? Chtěla jsem mít vlastní prostor pro všechno, co mě baví a co mám ráda. Chtěla jsem mít hlavně něco, kde bych mohla vkládat svoje povídky, protože na to, abych něco vydala, se ještě necítím. I když je to můj největší sen, asi budu stále psát jen do blogu (jestli mi to čas dovolí) a do šuplíku. Musím se však přiznat, že nikdy předtím jsem tolik nepsala.... Jednak jsem neměla čas a na druhou stranu nebylo pro koho psát. Za ty dva roky ale je - pro Vás!
Více smajlíků ke stažení

Dala jsem do toho blogu kus sebe, založila jsem si ho pro radost, a i když na něj teď moc času nemám, moc Vám děkuji za to, že jej i přesto navštěvujete, protože bez Vás by z blogu nebylo to, co z něj je - dva roky práce, spousta článků a to jen proto, že jsem je měla pro koho psát. Děkuji za návštěvnost... Děkuji za Vaše milé a někdy i vtipné komentáře, děkuji za to, že jste!
Za ty dva roky, jsem si ve Vás našla přátelé ne jen díky tomu, že někteří z Vás, sem začali chodit pravidelně, ale také díky Michaelovi, díky němu Vás všechny znám... Není to jen tady na blogu, ale i na jiných stránkách. (Poznala jsem člověka, se kterým si rozumím a za tu krátkou dobu, jsem si jej oblíbila stejně tak, jako všechny ostatní.... Jsem za to také moc ráda, protože takových lidí je na světě málo. V mém případě jen jeden, díky kterému blog ještě stále je. S mou školou a časem, by asi už nebyl. A i když se mi to neříká lehce, možná, že ho jednou zrušit budu muset... Ale zatím to neudělám, zatím zvládám, stíhám a udržuji to tady jak jen se to dá. Čas, kdy to pravděpodobně nepůjde, teprve přijde...)Přirostli jste mi k srdci... Jste jako moje druhá rodina - MJ rodina... Děkuji moc za všechno. Mám Vás ráda.
Vaše Nika



Ooh Michael....DIRTY boyy!

26. května 2012 v 12:05 | Nikinka |  Videoklipy

MJ {got that super bass!}

26. května 2012 v 12:00 | Nikinka |  Videoklipy

Ahojky

25. května 2012 v 20:31 | Nikinka |  Novinky
Ahoj zlatíčka, po krátkém týdnu se Vám opět hlásím. Jsem moc ráda, že mi to tak rychle uteklo a že tady s Vámi dneska opět můžu být….
Tento týden, byl takový potrhaný - v podstatě jsem byla ve škole jen dva dny. Jasně, že jsem jela do školy i v pondělí, přestože jsem nemusela… Ale… A to je právě to, co mi ten týden zkrátilo. Minulý týden, nám ve škole oznámili, že tento týden, se budou měnit okna, že si můžeme vyřídit lékaře. Tak jsem to doma tak řekla mamce, ta volala do školy, mistrová jí řekla, že se učíme, což mi potom nechtěla věřit, že se nečíme a v pondělí jsem jela do školy. Ve starých dílnách, kam nás přestěhovali, byla strašná zima, nudili jsme se tam a když jsme šli ven, bylo mi, jako by mi někdo dal facku - najednou horko jako v pekle a v dílně taková kosa!!! A ten smrad! Puch jako z ropuch!! Nakonec nás pustili domů a já tam teda jele zbytečně. Udělali ze mě vola, protože mamka a mistrová mi tvrdily každá něco jiného a ještě jsem před rodiči vypadadala jako lhářka. Mistrovou jsem za ty dva dny viděla jen jednou, jinak nevím, co bych dělala, jak bych se to tom, co bylo v pondělí tvářila. Dělá si z huby plastelínu a ze mě vola!!

Takže jsem jela domů a do školy se vrátila až ve středu. Měla jsem celkem dobrý víkend, nechtěla jsem si tu dobrou náladu po víkendu kazit, tak jsem na to raději ani nic neříkala, ale naštvaná jsem byla pořádně. Volno jsem využila skvěle - konečně jsem zase zašla ke kadeřnici. A příští měsíc budu mít malou změnu.
Teta totiž slaví padesát, oslava je až třicátého června, takže jsem se šla trošku nejen upravit, ale i poradit, co s účesem na tu oslavu. Mám krátké vlasy, na levé straně delší ofinu, a pramen vlasů na té smé srtaně, ofina i ten můj chovný copánek, se bude odbarvovat, takže jsem docela zvědavá, jak to dopadne....
Minulý týden v pátek, jsem se to dozvěděla, oslavu bych přežila, mám ráda oslavy, ale mamka to trochu okořenila: "Musíš si koupit šaty." Bože já a šaty, to bude!!!! Samozřejmě, že hned v sobotu jsem utrácela za šaty. Šaty nádherné, boží, ale já v nich? Katastrofa. Pravda je, že v šatech se moc necítím, ale teta si šije kostýmek, bude z ní kočka, mamča jde v šatech, sestra taky, tak je doplním.
Co se mého vkusu týče, mám ráda jednoduchost a pokud možno, jednu, maximálně dvě barvy. Nemám ráda moc přeplácané oblečení. Miluju zelonou, černou, bílou a zbožňuju červenou, byly doby, kdy všechno na mě, bylo čevené. A když říkám všechno, tak to myslím doslovně. Moje šaty, jsou jednoduché, pouzdrové, tyrkysově zelené, do véčka, takže si určitě vezmu něco hezkého na krk. Tyhle dopňky však koupené ještě nemám, ani boty ne, na tohle se chystám příští měsíc. Moje volno, se mi v tomto případě příprav na kulatiny mojí tety líbilo, měla jsem čas si to všechno nakoupit, teď už jen, abych vypadala dobře a budu spokojená.... I nějaké to focení bych přežila, rodinná fota mi nevadí, ale jinak se fotím nerada....

Návštěvnost 98

22. května 2012 v 16:35 | Nikinka |  Návštěvnost blogu
Pondělí: 74
Úterý: 85
Středa: 67
Čtvrtek: 91
Pátek: 86
Sobota: 94
Neděle: 72
Celkem: 569

Moc Vám děkuji!!Líbající