Láska

Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně.
Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla.
Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se držet ji lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.
( z knihy Tenec jako sen )
Když láska bolí, je třeba ji léčit. Ne od ní utíkat.
( z knihy Příliš osobní známost )

Březen 2011

RETRO VÍKEND: Michael Jackson, otec kytary Fender a Claptonova tragédie

31. března 2011 v 17:58 | Nikinka |  Novinky
V pátém díle sobotního RETRO VÍKENDU se podíváme na dvacet let staré smutné události, které ovlivnily Erika Claptona. Šťastný den měl tehdy naopak král popu Michael Jackson.

Michael Jackson

Před 20 lety

Před dvaceti lety se v New Yorku zabil malý syn Erika Claptona Conor. Údajně se o něj měla starat matka Lori Del Santová, ale ta z bytu odešla a dítě vypadlo z okna v 53. patře. Clapton v budově nebyl.
Po této události upadl kytarista do deprese a až po delší době se s ní vyrovnal pomocí hudby, konkrétně písničky Tears in Heaven, která se během devadesátých let stala obrovským hitem.
Album Unplugged, kde najdete nejkrásnější verzi, vyšlo v roce 1992. Obsahuje také akustické předělávky Layly, Before You Accuse Me, Hey Hey nebo Lonely Stranger a Nobody Knows You When You're Down and Out. Unplugged dostalo šest cen Grammy a okamžitě vyletělo na první příčky hitparád. Jen v Americe se ho prodalo přes 10 miliónů kusů.


Neuvěřitelnou náhodou je, že pouhý den po smrti Conora zemřel Leo Fender, který vymyslel a sestrojil elektrickou kytaru Fender. A právě Clapton hrával na vpravdě kultovní model Stratocaster.

A znovu před 20 lety...

Ve stejný den, kdy zemřel Claptonův syn (20. března) se Michael Jackson oficiálně stal nejlépe placeným umělcem všech dob. Podepsal smlouvu s gigantem Sony, která mu měla zaručit přísun 1 miliardy dolarů. Kdyby hoši ze Sony tehdy věděli, že brzy přijde doba mp3, asi by si to hodně rychle rozmysleli...


V roce 1991 Jackson vydal slušné album Dangerous s hitem Black or White a od té doby už šla jeho kariéra jenom dolů. Nedařilo se mu nahrát pořádné album a navázat na globální úspěch Thrilleru. Měl stále větší deprese, vláčeli ho po soudech a pomalu se z něj stávala rozklepaná psychická troska závislá na lécích, které ho nakonec zabily.
Ten konec se mi nelíbí... Ani trochu!!!

Fotka měsíce

31. března 2011 v 8:35 | Nikinka |  Fotky

Ahoj zlatíčka, máme tady konec měsíce a s ním i fotku za měsíc Březen. Takže je to fotka číslo 2. ( 42.9 % 3 hlasy ).


XXXII. kapitola

31. března 2011 v 8:30 | Nikinka |  Povídka - Cesta ke štěstí

Přepadovka…

Uplynuly tři měsíce od doby, kdy Michael odletěl do Německa. Jsou to už tři měsíce, co jsme každý sám, co si jen voláme, ale nevidíme se a ještě tři měsíce jsou před námi, jak to jen vydržím? Tři měsíce tady je taky moje babička a den ode dne se jí tady líbí víc a víc. Ani se jí nedivím, vždyť je to ráj na Zemi. I já sama si tady připadám jako v pohádce. Lidé se tady k sobě chovají moc hezky, jsou milí a hodní, ale ten hlavní člověk, král mého srdce Michael tady chybí… Za tři měsíce budeme zase spolu…

Šla jsem do jídelny nasnídat se a pak do zahrady, trochu se projít a provětrat si hlavu… Sedla jsem si na lavičku a přemýšlela, jak bude krásné, až se Michael vrátí a my budeme zase spolu... Jen já, on a naše děti… Najednou mi zazvonil telefon, byl to Michael… "Ahoj miláčku, jak se dnes máš? Doufám, že dobře, protože mám pro Tebe to překvapení, které jsem Ti před třemi měsíci slíbil, pamatuješ?" "Ano, pamatuji si a jaké to je překvapení? Jak to… Michaeli… Jak to, že… To není možné, že se tak dobře slyšíme! Kdepak jsi?"
Byl opravdu slyšet tak, jako, kdyby byl někde poblíž mě… "Tak se podívej za sebe, a uvidíš, lásko…" Podívala jsem se tedy za sebe, a to, co jsem uviděla mi vzalo dech… Pár metru přede mnou stál Michael a usmíval se… Jako na povel jsem se zvedla a běžela jsem, co mi sily stačily směrem k mému Michaelovi…. "Michaeli!!!" vykřikla jsem, a dál běžela… Když už nás od sebe dělilo jen pár centimetrů, Michael ke mně natáhnul ruce a sevřel mě v náručí… Všechno se semnou točilo a když se naše rty poprvé od doby, co odešel spojily, byla jsem tím nejšťastnějším člověkem na světě…
"Michaeli, miláčku, kde se tady bereš?" Přijel jsem se podívat, jak to tady beze mě zvládáte a taky…" "Jsem moc ráda, že jsi tady… Ani nevíš, jak moc… A taky? Co, Michaeli, stalo se něco?" "Stalo se, to, že už jsem bez Tebe nemohl vydržet, a že jsi mi strašně chyběla, to zase Ty si neumíš představit, jak moc…" "I Ty jsi mi neskutečně moc chyběl… Ale Michaeli, v Tvých očích vidím, že ne jen proto jsi přijel. Jsou to takové ty jiskry, které jsi měl tenkrát večer, při tom překvapení, že Ty zase něco chystáš?" "Tentokrát to bude pro Tebe možná ještě větší překvapení, než v tu noc…" "Michaeli, nestraš…" "Kate, přišel jsem Tě unést…" "Unést? A kam?" "Dneska tady přespím, ale teď rychle k nám do ložnice, Kate, protože zítra semnou letíš do Německa!"
Tři měsíce jsme od sebe, nakonec mě Michael překvapí, přijede a ještě si vlastně přijel pro mě a zítra spolu odlétáme do Německa, co víc si přát?" "Doufám, že mě neodmítneš a odletíš společně semnou?" "Michaeli, ty při měsíce bez Tebe se nedaly vydržet, to víš, že Tě neodmítnu, poletím s Tebou klidně až na konec světa!!"
Celý šťastný mě vzal do náručí takovou rychlostí, až jsem se lekla… "To je dobře, děkuji, miláčku! Teď budeme spolu a ty dny a noci, kdy jsme byli od sebe odloučení Ti vynahradím!" "Ani nevíš, jak jsem šťastná já, možná ještě šťastnější než Ty, miluji Tě , Michaeli…." "Já Tebe mnohem, mnohem víc…" "Michaeli, pojď, půjdeme se podívat za dětmi, budou rády, že jsi tady…" "Kate, děti zůstanou doma, poletíme sami…" "Já vím, novináři, že?" "Ano, chci je toho ušetřit." "Souhlasím… A teď jdeme pozdravit Paris a Prince, těšíš se?" "Těším a moc, chyběly mi…"


Když jsme spolu dorazili do jídelny, všichni Michaela vítali, Líza, babička a děti, které byly štěstím bez sebe. Michael je neustále objímal, pusinek bylo nespočet… Radost se projevovala u všech… Michael vyprávěl dětem o Německu, babička se ptala na koncert, Michael jí ujisti, že ho uvidí… Taky jsme jí řekli, že zítra odlétáme společně zpět do Německa a poprosili, zda by nemohla děti pohlídat. Jak dlouho se v Německu zdržíme mi Michael neprozradil… V tomhle cítím další překvapení…
Michael se dokonce starostlivě zajímal, jak babička vzala tu novinu o otci. To je celý on, milý, hodný, pozorný, starostlivý a citlivý. Toho, jaký je si vážím nejvíc. Nezáleží mi na tom, kým je, pro mě je důležité jaký je…
Odpoledne po společné kávě jsme se s Michaelem přesunuli do našeho pokoje, kde jsme sbalili moje věci a povídali si o tom, co všechno se stalo, když tady nebyl…
"Tak Kate, co je nového? Byla jsi na kávě se Silvií?" "Byla, dobře jsme si popovídaly… Ptala se na Tebe, vyprávěla jsem jí o babičce, nevěděla, že je tady… Ptala se mě na otce…" "Kate, to muselo být pro Tebe těžké o něm mluvit. Teda ta Silvie Tě vůbec nešetří," řekl s úsměvem.. "Nebylo to tak hrozné, konečně jsem sama sobě přiznala, co opravdu chci a čemu bych se naopak chtěla vyhnou! Silvie mi před nedávnem konečně otevřela oči a já si uvědomila, že má pravdu a že je načase všechno od základů změnit!" "Proboha, nestraš, co sis uvědomila a jaké změny se budou dít?…" "Neboj, pro nás dva nic zlého, teď nás čeká jen to krásné, už žádné starosti, problémy…" "A co teda?" "Uvědomila jsem si, co chci a co nechci…" "A to?" "Michaeli, když umřela maminka, nezbývalo mi nic jiného než všechno po ní převzít a starat se o domácnost a k tomu si najít práci… Otec by si sám tenkrát nic neporadil. Ale dneska v tom pokračovat nechci, chci otevřít další kapitolu a začít nový život s Tebou a s vlastní rodinou, už nechci žít s otcem, chci být tady s Paris, Princem a s Tebou! K otci se nevrátím."
Díval se na mě, nic neříkal, jen se mi díval do očí, usmíval se a poslouchal…. Po pár minutách se zeptal: "Opravdu to tak chceš? Život semnou je rušný, mám samé koncerty… Tohle není poprvé, ani naposled, co odjíždím, jsi si jistá, že chceš žít s člověkem jako jsem já?" "Michaeli, věděla jsem to předtím a když jsi odjel, uvědomila jsem si, že jedině tady budu spokojená. Jestli si Tě mám vzít a osud to tak zařídí, vezmu si Tě, i přes to, že budeš pryč…"
Povídali jsme si až do večera. Bylo spoustu věcí, které jsme si říct nestihli, ale až budeme spolu, popovídáme si o všem…. Dnešní večer jsem nečetla dětem pohádku ani já, ani babička, ale Michael….
Když děti usnuly, Michael se vrátil zpět do ložnice a oba nás čekala společná noc… Po dlouhé době jsem opět usínala v jeho náručí…

Návštěvnost 38

29. března 2011 v 19:06 | Nikinka |  Návštěvnost blogu
Pondělí: 29
Úterý: 24
Středa: 31
Čtvrtek: 24
Pátek: 19
Sobota: 27
Neděle: 27
Celkem: 181

Moc Vám děkuji!!

Michael Jackson We Love You

29. března 2011 v 18:58 | Nikinka |  Videoklipy


Michael Jackson and Enya

29. března 2011 v 18:36 | Nikinka |  Videoklipy



MICHAEL JACKSON I LOVE YOU

29. března 2011 v 18:26 | Nikinka |  Videoklipy